Vědci objevili zapomenuté město. Navedla je středověká mapa

Město Tharais je na středověké mapě velmi dobře vidět: hradby, poloha vůči ostatním sídlům v okolí i jméno napsané v řečtině. Jenže přes jasný důkaz z jeho vyobrazení na mapě ze šestého století ho nikdo nikdy neviděl: archeologové po něm marně pátrali desítky let. Teď ho našli, a to díky kombinaci klasických i moderních archeologických metod.

Mapa z Madaby patří mezi nejslavnější díla světové kartografie. Tato mozaika se nachází na podlaze kostela svatého Jiří v dnes jordánském městě Madaba. Nejčastěji se na ni ale jezdí dívat turisté z nedalekého Izraele, jde totiž o nejstarší dochované zobrazení Svaté země, které ukazuje řadu důležitých starozákonních míst.

Mapa je sice vizuálně nádherná a na dobu svého vzniku i překvapivě přesná. Přesto nestačí k tomu, aby se podle ní dalo najít město Tharais, jež je na ní vyobrazené. Pro archeology bylo enigmou desítky let – když se ho pokoušeli najít, nedokázali to, hypotézy o jeho lokalizaci se lišily o stovky kilometrů.

Tharais vyznačené na mapě z Madaby
Zdroj: Gephyra/M. R. Al-Rawahneh

Pátrání příliš nepomáhala ani polopouštní krajina, která představuje většinu míst, kde by se po Tharais dalo pátrat.

Nyní badatelé soustředili pozornost na jiné místo, jež je na madabské mapě dobře vidět, vesnici Ai, ležící v lokalitě dnešního západního Karaku, jemuž dominuje původně křižácký hrad Kerak.

Hrad Kerak působí stále velmi dominantně
Zdroj: Wikimedia Commons/Berthold Werner

Bohatý objev

Archeologové zkusili pátrat v lokalitě poblíž jordánského Keraku, kam je dovedly analýzy satelitních snímků. Tam opravdu našli spoustu střepů z doby Byzantské říše, jejichž koncentrace směrem na severozápad tohoto místa rostla. A právě tam se podařilo odhalit také základy staveb z období od Římské říše až po dobu, kdy region ovládli Arabové.

Nálezů zde při detailních vykopávkách našli obrovské množství. Od podlahových mozaik, skleněných artefaktů až po zemědělské a řemeslnické nástroje. Hlavním důkazem jsou zbytky staveb, z nichž ta největší nápadně připomíná baziliku, tedy byzantský kostel.

Zajímavý je také lis na olivový olej a vodní mlýn, které v kontextu dalších nálezů podle autorů naznačují, že město muselo mít značný ekonomický, kulturní a zřejmě i náboženský význam.

Místo, kde leželo Tharais, dnes
Zdroj: Gephyra/M. R. Al-Rawahneh

Archeologové ale našli i to nejdůležitější, co najít mohli – písmo. Pohřební nápisy totiž odhalily, kdo zapomenuté město obýval: vzhledem k řeckým a latinským popisům to musela být nějaká křesťanská komunita.

Vědci předpokládají, že město sloužilo jako náboženské a obchodní centrum. Využívalo ideální polohy podél cesty, po níž proudili stovky let zboží i poutníci. Bezpečnost této komunikace strážil právě výše popsaný hrad Kerak, jenž tuto roli plnil pro křižáky a po nich i Araby.

Lis na olivy z Tharais
Zdroj: Gephyra/M. R. Al-Rawahneh

Tharais na této stezce sloužilo zřejmě jako zastávka, místo, kde si poutníci doplňovali zásoby, vyměňovali si zkušenosti nebo si jen na dlouhé a nebezpečné cestě odpočinuli. Mozaiky zase naznačují, že tamní společnost byla z dnešního hlediska „multikulturní“ – mozaiky totiž kombinují několik odlišných stylů. Město zřejmě zaniklo poté, co oblast ovládla muslimská dynastie Ajjúbovců pod vedením slavného vojevůdce Saladina, kdy vyprchal jeho význam jako obchodní spojnice.

Výzkum je podle autorů velmi důležitý ještě z dalšího důvodu: oblast, kde archeologové město našli, se dnes velmi bouřlivě rozvíjí a plánuje se tam moderní infrastruktura. Je tedy pravděpodobné, že kdyby vědci neodhalili základy zapomenutého města včas, přišli by o ně úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...