Vědci objevili v lidských plicích receptor, který blokuje nákazu covidem

Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.

Studie vyšla v časopise PLOS Biology. Kromě ní vyšly další dvě práce, které se podívaly na tento receptor, který je spojený s proteinem LRRC15, všechny vzešly od autorů na předních univerzitách.

„Společně s dalšími dvěma skupinami, jednou z Oxfordu a druhou z Brownu a Yale v USA, jsme objevili nový receptor v proteinu LRRC15, který dokáže zastavit SARS-CoV-2. V tomto případě se jedná o nový receptor, který se nachází v proteinu LRRC15. Zjistili jsme, že funguje tak, že se váže na virus a stává se pro něj bariérou, což snižuje jeho nakažlivost,“ uvedli autoři.

Protože se protein pomocí svého receptoru na virus naváže, zablokuje mu jeho vlastní cesty, jak se šířit. Vlastně ho tak uvězní v těle, kde už se pak stane bez možnosti množit se jen obětí jedné z mnoha reakcí imunitního systému. 

„Pro mě jako imunologa je fakt, že existuje tento přirozený imunitní receptor, o kterém jsme nevěděli, opravdu šíleně zajímavý. Tento receptor je součástí našich plic a blokuje a kontroluje virus,“ komentoval studii její hlavní autor Greg Neely.

Proteinový pomocník

LRRC15 se vyskytuje na mnoha místech lidského těla, například v plicích, kůži, jazyku, placentě a lymfatických uzlinách. Vědci ale zjistili, že lidské plíce na infekci covidem reagují právě  pomocí LRRC15. „Když obarvíme plíce zdravé tkáně, moc LRRC15 nevidíme. Ale pak v plicích napadených covidem vidíme tohoto proteinu mnohem více,“ vysvětlují autoři, jak vliv proteinu objevili.

„Myslím si, že tento nově identifikovaný protein by mohl být součástí přirozené reakce našeho těla na boj s infekcí. Vytváří jakousi bariéru, která fyzicky odděluje virus od našich plicních buněk, jež jsou na covid-19 nejcitlivější.“

Důsledky výzkumu

„Když jsme zkoumali, jak tento nový receptor funguje, zjistili jsme, že řídí protivirové reakce a také fibrózu. Mohl by představovat důležité spojení mezi zjizvením plic způsobeným nákazou covidem neboli fibrózou, která se objevuje při dlouhém trvání této nemoci,“ doplňují vědci.

„Vzhledem k tomu, že tento receptor dokáže blokovat nákazu a zároveň aktivovat antivirovou odpověď našeho těla a potlačit fibrózní odpověď organismu, jedná se o opravdu důležitý nový gen,“ doplňují.

„Tyto výsledky nám mohou pomoci vyvinout nové antivirové a antifibrotické léky, které pomohou léčit patogenní koronaviry a případně i jiné viry nebo jiné situace, kdy dochází k plicní fibróze.“ Je to velmi důležité nejen pro covidové nákazy. Na fibrózu totiž stále ještě neexistují žádné účinné léky. Například idiopatická plicní fibróza je v současné době neléčitelná.

Nakonec by se dal tento objev využít také pro diagnostiku: přítomnost nebo nepřítomnost LRRC15, který se podílí na obnově plic, je důležitým ukazatelem toho, jak závažná může být pro konkrétního člověka nákaza covidem.

„Skupina z Imperial College London zjistila, že nepřítomnost LRRC15 v krvi je spojena s těžším průběhem covidu, což podporuje naše teoretické úvahy,“ zakončují autoři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 3 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 4 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 7 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 8 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 9 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánovčera v 16:53‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
včera v 16:41‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
včera v 14:34‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.