Vědci objevili novou vyhynulou větev života, připomínala osmimetrové menhiry

Paleontologové se už bezmála sto let přou, kam zařadit zvláštní pravěké organismy, kterým říkají prototaxites. V nové studii popsali, že je nedokáží zařadit nikam.

Kdyby se člověk dokázal vrátit časem do doby asi před 420 miliony let, zřejmě by předpokládal, že ani není na Zemi. Na povrchu by totiž všude kolem sebe viděl něco nesmírně podivného: až osmimetrové válce trčící ze země směrem vzhůru. Zřejmě podobné obřím vztyčeným okurkám nebo „brněnskému orloji“ měly hladké sloupovité kmeny bez větví, listů i květů. Vědci těmto organismům dali jméno prototaxites.

Prototaxites byly vůbec první gigantické organismy na Zemi, ale jak vlastně fungovaly a co byly zač, stále není úplně jasné: neměly ani kořenový systém, k zemi byly zřejmě ukotvené jen primitivní baňatou základnou.

Krajině jasně dominovaly, protože tehdy největší rostliny měřily maximálně šest metrů. Když je vědci asi před sto lety poprvé popsali, byli naprosto zmatení – fosilie totiž nepřipomínaly nic, nač byli zvyklí. První paleontologové si mysleli, že by se mohlo jednat o zkamenělé zbytky tlejících jehličnanů, postupně se ale přikláněli spíše k tomu, že to mohly být gigantické houby. Ještě modernější hypotézy je řadily mezi řasy nebo mechorosty.

Fosilizovaný zbytek prototaxites
Zdroj: University of Edinburgh/Laura Cooper

Vědci teď představili nový soubor důkazů, které by podle nich mohly odpovědět na otázku, co byly záhadné prototaxites zač. Odpověď ale záhadu možná spíše prohlubuje: podle nové studie zveřejněné v časopise Science Advances totiž patřily prototaxites k dosud neznámé, dnes už vyhynulé větvi života.

Řešení starodávné záhady

Autoři studie zkoumali vzorek druhu pojmenovaného Prototaxites taiti, který byl nalezený v Rhynie Chert v severovýchodním Skotsku. Paleontologové využili lasery a 3D zobrazování k nahlédnutí do vnitřku fosilií. Díky tomu dokázali porovnat jejich chemické složení s chemickým složením jiných fosilií nalezených ve stejné hornině. Objevili dva významné rozdíly.

Zatímco houby mají jednoduché sítě dlouhých trubkovitých struktur zvaných hyfy, vzorek prototaxites měl mnohem složitější vnitřní strukturu. Skládal se ze tří různých typů trubek a hustých uzlů, které se rozvětvovaly a spojovaly. Chemická analýza pak prokázala, že ve vzorku není ani stopa po chitinu, což je látka spojená s houbami.

Protože chitin chyběl, tak to znamená, že se s vysokou pravděpodobností nejednalo o houby. Vědci pak srovnali chemické složení vzorku: chtěli vědět, jakému živému organismu odpovídá nejvíc. Zjistili, že žádnému.

Zvláštní ztracená větev života

Tito sloupovití vládci ztraceného světa tedy nebyli ani rostliny, ani řasy, ani houby – a už vůbec ne zvířata. Co tedy zbývá? Jediná možnost: autoři dospěli k závěru, že prototaxites patřily k vyhynulému rodu eukaryot (složitých buněčných organismů).

Autoři dodávají, že jejich výsledky samozřejmě nemohou být definitivní odpovědí na otázku ohledně původu těchto bizarních organismů. Nové nálezy a metody o nich mohou prozradit další věcí, zatím ale doporučují s jejich zjištěním pracovat – a také by měli podrobovat tyto výsledky kritickému přezkoumávání.

Může to pomoci lépe pochopit svět, ze kterého prototaxites před asi 360 miliony lety záhadně zcela zmizely, aby po sobě nezanechaly ani jediné příbuzné, ani potomky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...