Vědci objevili novou vyhynulou větev života, připomínala osmimetrové menhiry

Paleontologové se už bezmála sto let přou, kam zařadit zvláštní pravěké organismy, kterým říkají prototaxites. V nové studii popsali, že je nedokáží zařadit nikam.

Kdyby se člověk dokázal vrátit časem do doby asi před 420 miliony let, zřejmě by předpokládal, že ani není na Zemi. Na povrchu by totiž všude kolem sebe viděl něco nesmírně podivného: až osmimetrové válce trčící ze země směrem vzhůru. Zřejmě podobné obřím vztyčeným okurkám nebo „brněnskému orloji“ měly hladké sloupovité kmeny bez větví, listů i květů. Vědci těmto organismům dali jméno prototaxites.

Prototaxites byly vůbec první gigantické organismy na Zemi, ale jak vlastně fungovaly a co byly zač, stále není úplně jasné: neměly ani kořenový systém, k zemi byly zřejmě ukotvené jen primitivní baňatou základnou.

Krajině jasně dominovaly, protože tehdy největší rostliny měřily maximálně šest metrů. Když je vědci asi před sto lety poprvé popsali, byli naprosto zmatení – fosilie totiž nepřipomínaly nic, nač byli zvyklí. První paleontologové si mysleli, že by se mohlo jednat o zkamenělé zbytky tlejících jehličnanů, postupně se ale přikláněli spíše k tomu, že to mohly být gigantické houby. Ještě modernější hypotézy je řadily mezi řasy nebo mechorosty.

Fosilizovaný zbytek prototaxites
Zdroj: University of Edinburgh/Laura Cooper

Vědci teď představili nový soubor důkazů, které by podle nich mohly odpovědět na otázku, co byly záhadné prototaxites zač. Odpověď ale záhadu možná spíše prohlubuje: podle nové studie zveřejněné v časopise Science Advances totiž patřily prototaxites k dosud neznámé, dnes už vyhynulé větvi života.

Řešení starodávné záhady

Autoři studie zkoumali vzorek druhu pojmenovaného Prototaxites taiti, který byl nalezený v Rhynie Chert v severovýchodním Skotsku. Paleontologové využili lasery a 3D zobrazování k nahlédnutí do vnitřku fosilií. Díky tomu dokázali porovnat jejich chemické složení s chemickým složením jiných fosilií nalezených ve stejné hornině. Objevili dva významné rozdíly.

Zatímco houby mají jednoduché sítě dlouhých trubkovitých struktur zvaných hyfy, vzorek prototaxites měl mnohem složitější vnitřní strukturu. Skládal se ze tří různých typů trubek a hustých uzlů, které se rozvětvovaly a spojovaly. Chemická analýza pak prokázala, že ve vzorku není ani stopa po chitinu, což je látka spojená s houbami.

Protože chitin chyběl, tak to znamená, že se s vysokou pravděpodobností nejednalo o houby. Vědci pak srovnali chemické složení vzorku: chtěli vědět, jakému živému organismu odpovídá nejvíc. Zjistili, že žádnému.

Zvláštní ztracená větev života

Tito sloupovití vládci ztraceného světa tedy nebyli ani rostliny, ani řasy, ani houby – a už vůbec ne zvířata. Co tedy zbývá? Jediná možnost: autoři dospěli k závěru, že prototaxites patřily k vyhynulému rodu eukaryot (složitých buněčných organismů).

Autoři dodávají, že jejich výsledky samozřejmě nemohou být definitivní odpovědí na otázku ohledně původu těchto bizarních organismů. Nové nálezy a metody o nich mohou prozradit další věcí, zatím ale doporučují s jejich zjištěním pracovat – a také by měli podrobovat tyto výsledky kritickému přezkoumávání.

Může to pomoci lépe pochopit svět, ze kterého prototaxites před asi 360 miliony lety záhadně zcela zmizely, aby po sobě nezanechaly ani jediné příbuzné, ani potomky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...