Vědci objevili neznámého megaraptora

Vědci objevili v Argentině doposud neznámý druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů, velkých a hbitých predátorů, kteří žili v období rané až pozdní křídy, tedy asi před 130 až 83 miliony let.

Nově objevený dinosaurus pravděpodobně měřil na délku až sedm metrů a vážil kolem jedné tuny. „Jurský park 8 možná právě našel svého dokonalého padoucha,“ popsal objev s nadsázkou web Science Alert.

V nové studii vědci uvedli, že objevili část lebky, kosti horních a dolních končetin a části ocasu v Patagonii. Přestože jde jenom o částečnou kostru, patří nález k dosud nejkompletnějším z nalezených fosilií megaraptorů. Společně s kostmi megaraptora byla u jeho čelisti nalezena kost prehistorického krokodýla, píše agentura AP. Fosilie, které odhalují, čím se prehistorická zvířata živila, jsou neobvyklé. Takové nálezy poskytují důležité informace o životě vyhynulých druhů.

Kosterní pozůstatky joaquinraptora
Zdroj: Nature Communications

Joaquinraptor casali žil pravděpodobně před 66 až 70 miliony let, tedy v období těsně před hromadným vymíráním dinosaurů. Podle paleontologů se jednalo o predátora na vrcholu potravního řetězce. V době smrti bylo nalezenému exempláři nejméně devatenáct let, přičemž vědci zatím nevědí, co ho usmrtilo, informuje AP.

Hbití a se silnými drápy na horních končetinách

Megaraptoři žili na území dnešní Jižní Ameriky, Austrálie a Asie a nejstarší zástupci tohoto druhu se objevili před asi 132 miliony let. Během své existence se tato skupina dinosaurů vydala jiným směrem než slavnější tyranosauři: místo velikosti a hrubé síly investovali do rychlosti a hbitosti a vyvinuli si velké, silné přední končetiny.

Podle Lucia Ibiricua z Patagonského institutu geologie a paleontologie jsou megaraptoři známí právě svými protáhlými lebkami a obrovskými a velmi silnými drápy, které měli na horních končetinách. Ibiricu byl součástí týmu, který objev učinil, a nového dinosaura dokonce pojmenoval po svém synovi Joaquínovi, píše AP.

Fernando Novas z přírodovědného muzea Bernardina Rivadavii v Buenos Aires společně s kolegy minulý měsíc popsal nový druh krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který žil přibližně ve stejné době jako Joaquinraptor casali. Je možné, že kost prehistorického krokodýla nalezená u Joaquinraptor casali náleží právě tomuto nově objevenému druhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...