Vědci objevili na Marsu anděla a srdce. Našli je u jižního pólu planety

Kamera sondy Mars Express evropské agentury ESA pořídila na Marsu pozoruhodný snímek – krajina připomíná andělskou postavu s roztaženými křídly a výraznou svatozáří. A nedaleko od ní je ještě vidět srdce. Jde o výsledek kontrastu barev tamních dun, které jsou tvořeny písky bohatými na tmavé minerály, jež se vyskytují i na Zemi.

Tato téměř vánoční scéna se nachází v jižní polární oblasti Marsu, samotný pól se nachází mimo záběr vpravo. Jižní pól je obvykle pokrytý až 1,5 kilometru silným ledovým příkrovem – přes 12 procent z něj tvoří vodní led, zbytek je z velké části „suchý led“, tedy pevný oxid uhličitý.

Protože jižní polokoule Marsu v současné době zažívá léto, tento obrázek ukazuje jižní pól planety s nejnižším ročním množstvím ledu.

„Anděl“ i „srdce“ se podle ESA skládají z různých zajímavých prvků. Andělskou ruku, která vypadá, jako by sahala doleva, vědci považují za velkou jámu vzniklou sublimací – tedy procesem, kdy se led mění v plyn a zanechává po sobě prázdné kapsy a prohlubně na povrchu planety. Tento proces často nastává, když se mění roční období. Podobné sublimační díry byly pozorovány na jiných planetách ve Sluneční soustavě, například na Plutu, a jsou na snímku také vidět i na jeho pravé straně.

Ještě zajímavější procesy stály za vznikem „svatozáře“. „Hlava“ a svatozář jsou totiž vytvořené impaktním kráterem: ten vznikl dopadem nějakého vesmírného tělesa, které se zarylo do povrchu planety. Náraz odhalil několik vrstev povrchu Marsu – pro vědce to nabízí důležitý pohled do geologické minulosti Rudé planety.

A nakonec „srdce“, to je tvořené strmým srázem – linií útesů nebo strmých svahů vytvořených erozivními procesy – a oddělených od temné plochy dun pod nimi. Původ tohoto tmavého materiálu, který se nachází po celém Marsu, zůstává nejasný, ale vědci předpokládají, že kdysi existoval hlouběji pod povrchem ve vrstvách materiálu vytvořeného dávnou sopečnou činností. Ačkoli byl tento materiál zpočátku pohřben, byl od té doby vynesen na povrch pokračujícími dopady a erozí a poté rozšířen více po celé planetě marsovskými větry.

Tato krajina také dokazuje, že se po ní pohybovali takzvaní rarášci. Jde o písečné víry, které existují i na Zemi. Na Marsu je pozorovala už roku 2007 sonda Mars Reconnaissance Orbiter – vznikají, když vítr zvedne prach z ohřátého povrchu planety.

Mars Express studující Rudou planetu
Zdroj: NASA

Sonda Mars Express bude i nadále podrobně pozorovat a zobrazovat našeho planetárního souseda, jak tomu bylo od jejího vstupu na oběžnou dráhu kolem Marsu v prosinci 2003. Mise za tuto dobu odhalila neuvěřitelné množství informací o Marsu, které vědcům pomáhají lépe pochopit vodu, geologii, chemii, atmosféru, měsíce, historii, souvislosti ve Sluneční soustavě a mnoho dalšího.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...