Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená „jen“ zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře (ESO) v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Podle českého spoluautora studie Petra Hadravy, kterého cituje agentura DPA, bylo pro vědce překvapením, že objevili hvězdnou soustavu obsahující černou díru, a přitom takto viditelnou.
Jeden světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo za rok, tedy téměř deset bilionů kilometrů. Naše domovská galaxie Mléčná dráha měří pro představu v průměru přibližně 120 tisíc světelných let.
„Tato soustava obsahuje od Země nejméně vzdálenou černou díru, o které víme,“ uvedl Rivinius. Díky poměrně malé vzdálenosti jsou obě doprovodné hvězdy za jasných temných nocí dobře viditelné i bez pomůcek, doplnila ESO.
Riviniusův tým původně zkoumal dvojhvězdy. Analýza hvězdné soustavy s katalogovým číslem HR 6819 v jižním souhvězdí Dalekohledu ale překvapivě ukázala existenci třetího tělesa. Jedna z viditelných hvězd totiž obíhá každých 40 dní kolem neviditelného objektu, který je přinejmenším čtyřikrát hmotnější než naše Slunce. Podle Riviniuse to může být jedině černá díra.
„Byli jsme zcela překvapeni, když jsme zjistili, že to je první hvězdná soustava s černou dírou viditelná pouhým okem,“ uvedl podle DPA astrofyzik Petr Hadrava z Akademie věd České republiky.
Neaktivní a poklidná černá díra
Na rozdíl od většiny dalších známých příkladů srovnatelné velikosti je však nově objevená černá díra sama o sobě skutečně černá a neviditelná. Důvodem je podle vědců skutečnost, že černá díra z okolí nepohlcuje žádnou hmotu. Většina podobných černých děr, které jsou řádově o velikosti hvězd, na sebe upozorňuje světlým rentgenovým zářením, které hmota vydává před svým zmizením.
Neaktivní a poklidné černé díry se naopak prozrazují jen působením své gravitace, například když kolem nich obíhá viditelná hvězda, jako v tomto případě.
Evropská jižní observatoř je společná astronomická organizace evropských států, včetně České republiky. ESO provozuje několik observatoří umístěných ve vysokých nadmořských výškách v jihoamerickém Chile.
Černé díry jsou natolik hmotné objekty, že jejich silné gravitační pole nepropustí ven žádný objekt, ani světlo.
V Mléčné dráze byly dosud podle ESO objeveny desítky černých děr. Astronomové doufají, že nynější objev pomůže vypátrat další neaktivní černé díry v naší galaxii. „Musí tu existovat stovky černých děr, ale víme jen o velmi malém počtu,“ poznamenal Rivinius. „Když budeme vědět, co máme hledat, měli bychom být schopnější je nacházet,“ dodal expert.
