Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexuální chování je u savců natolik rozšířené, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.

Homosexuální chování pozorovali vědci u spousty zvířat, nejméně u patnácti set druhů. A to také u nebližších příbuzných člověka, primátů. Nejčastější je u bonobů, kde je zcela pravidelné a běžné. Přesto představuje z hlediska vědy problém: vědci sice chápou, že tato aktivita má zřejmě hluboké evoluční kořeny, zatím ale nedokázali popsat její příčiny.

Toto chování je z pohledu vědců problematické hlavně proto, že je vlastně „darwinovským paradoxem“: z hlediska tohoto chápání evoluce je homosexualita nesmyslná, protože homosexuálním pohlavním stykem se nemohou přenášet geny. A kde se nepřenášejí geny, není žádná evoluce.

V poslední době ale vědci prokázali, že toto chování se dá částečně dědit od rodičů zvířete – protože jen málokdy jsou zvířata výlučně homosexuální a tuto aktivitu kombinují i s heterosexuálním stykem. Může tedy poskytovat evoluční výhodu.

„Rozmanitost sexuálního chování je v přírodě, mezi druhy a ve zvířecích společenstvích velmi běžná – je stejně důležitá jako péče o potomstvo, boj s predátory nebo hledání potravy,“ řekl agentuře AFP přírodovědec Vincent Savolainen z Imperial College London.

Právě on je hlavním autorem studie, ve které vědci studovali osm let makaky v Portoriku. Jeho tým zjistil, že samci makaků, kteří spolu kopulují, vytvářejí aliance, které jim mohou zajistit přístup k většímu počtu samic, a tím pádem i k většímu počtu potomků. Už roku 2023 přitom stejný tým zjistil, že makakové zdědili stejnopohlavní chování od svých rodičů ve více než šesti procentech případů.

Evoluční kořeny

Teď řadu svých výzkumů tento tým shrnul v nové studii, která vyšla v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. Savolainen a jeho kolegové pro ni shromáždili data o 491 druzích primátů. U nich našli stejnopohlavní sexuální chování u 59 druhů, včetně lemurů, lidoopů a opic v Americe, Africe i Asii.

To, že bylo toto chování tak rozšířené, naznačuje, že má „hluboké evoluční kořeny“, uvádí studie. Vědci poté zkoumali, jak prostředí, sociální organizace a „životní historie“ ovlivňují to, jestli se primáti účastní homosexuálních aktů.

Zjistili, že toto chování bylo častější u druhů, které žily v drsných podmínkách s omezeným přístupem k potravě, jako jsou třeba makakové. Bylo také častější u druhů, které jsou častěji lovené predátory – například kočkodani se v Africe musí vyhýbat všem druhům velkých koček a hadů.

Sex jako úleva od stresu

To všechno naznačuje, že homosexuální chování by mohlo pomáhat zvládat napětí mezi skupinami primátů v obdobích stresu, uvedli vědci. Zvířata bez stresu jsou klidnější, vyrovnanější a zdravější a mohou se tedy i snadněji rozmnožovat – samozřejmě s partnerem opačného pohlaví.

Toto chování bylo navíc obvyklejší u druhů, u nichž se samci a samice výrazně liší velikostí, jako například u goril. Tyto rozdíly ve velikosti se často vyskytují u zvířat, která žijí ve větších sociálních skupinách s intenzivní konkurencí a přísnější sociální hierarchií. Zvířata, u nichž jsou samci a samice podobné velikosti, mají tendenci žít spíše v párech nebo menších rodinných jednotkách.

Homosexuální chování proto „může fungovat jako flexibilní sociální strategie, která se používá k posílení sociálních vazeb, řešení konfliktů nebo budování spojenectví, v závislosti na ekologických a sociálních tlacích, kterým čelí různé druhy“, uvádí studie.

Vědci vyslovili teorii, že podobné faktory mohly hrát roli i u předků moderních lidí. „Naši předkové se určitě museli potýkat se stejnými environmentálními a sociálními složitostmi,“ řekl Savolainen. „Existují ale věci, které jsou zcela jedinečné pro moderního člověka, který má složitou sexuální orientaci a preference, kterým se ve studii vůbec nevěnujeme,“ dodal.

Studie také varovala před „nesprávnou interpretací nebo zneužitím výsledků“. Vědci upozorňují, že se myšlenka příčin homosexuálního chování nedá bezmyšlenkovitě přenášet na sexuální chování osob stejného pohlaví u moderních lidí. Například podle nich není možné tvrdit, že větší sociální rovnost by mohla eliminovat homosexualitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 49 mminutami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 21 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...