Vědci našli v DNA místa důležitá pro léčbu rakoviny. Na výzkumu se podíleli i Češi

Mezinárodní tým s českou účastí objevil v molekule DNA uvnitř nádorových buněk místa a procesy, které mohou pomoci s účinky protinádorových léků.

Výsledky podle vědců přispějí k lepšímu pochopení mechanismu účinku léčiv, takzvaných PARP inhibitorů – tyto léky umí zabíjet některé typy rakovinných buněk. Výzkum může také přispět k novým způsobům léčby nádorů. Studii vydal odborný časopis Nature Structural and Molecular Biology.

Tajemství zdraví i nemocí se skrývá v DNA

DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je nositelkou genetické informace a předurčuje správné dělení buněk a přežití organismu. Její přesné kopírování stejně jako zachování celistvosti podle vědců musí být přísně kontrolovaný proces a v případě nesrovnalostí je nutné, aby v těle nastala rychlá oprava.

DNA je dvouvláknová molekula, při jejímž kopírování vznikají dvě dvoušroubovice, které mají vždy jeden řetězec z původní molekuly a jeden nově vytvořený. Zatímco jedno vlákno je kopírované jednoduše v přímém směru a vzniká nová identická DNA dvoušroubovice, druhé vlákno je kopírováno v protisměru po krátkých úsecích – takzvaných Okazakiho fragmenetech. Těch během kopírování lidské DNA, tedy jednoho buněčného dělení, vznikne 30 až 50 milionů. Přesné spojení milionů DNA fragmentů je pak zásadní pro zachování celistvosti dceřiného vlákna DNA a správné fungování buňky v lidském těle.

DNA potřebuje opravu

Tým vedený Hanou Hanzlíkovou z Ústavu molekulární genetiky AV (ÚMG) a Keithem Caldecottem z jihoanglické Sussexské univerzity už dříve zjistil, že i když je proces spojování úseků DNA při kopírování vysoce efektivní, není stoprocentní. Vědci objevili, že při přirozeném dělení buněk je nutné opravit až desetitisíce nespojených Okazakiho fragmentů. Místa, která potřebují opravu, přitom bývají rozpoznána enzymy z rodiny PARP.

Ty podle vědců hrají významnou roli i v jiném životně důležitém procesu – opravě zlomů vláken DNA, které vznikají třeba v důsledku ionizujícího záření. Právě na proteiny PARP odborníci také už delší dobu cílí celou skupinu látek zvaných PARP inhibitory. Tyto látky se využívají k léčbě nádorů prsu, vaječníků a prostaty. Podle expertů jsou ale povaha a původ struktur DNA, na kterých jsou enzymy PARP těmito inhibitory zachyceny, zatím nejasné.

Členka vědeckého týmu Hana Hanzlíková uvedla, že nejnovější poznatky týmu ukazují, že PARP inhibitory brání spojování krátkých úseků DNA během kopírování DNA v buňce. Dalším zjištěním podle vědkyně je, že meziprodukty nespojených Okazakiho fragmentů jsou pravděpodobně hlavním zdrojem cytotoxicity v rychle se dělících nádorových buňkách – tedy schopnosti ničit buňky.

„Výsledky mohou přispět k lepšímu pochopení role PARP inhibitorů v léčbě nádorů a napomoci vývoji účinnějších léčiv tohoto typu,“ shrnula Hanzlíková, která se tématem podrobně zabývá od roku 2015 a na ÚMG vede oddělení dynamiky genomu.

Vědkyně uvedla, že pro nynější výzkum bylo zásadní využití elektronové mikroskopie. Díky ní se totiž týmu podařilo zobrazit dělící se molekulu DNA. „Toto umí jen pár laboratoří na celém světě,“ zdůraznila Hanzlíková. Laboratoř, kde pracuje, zkoumá také poškození neuronů v lidském mozku. Výsledky výzkumu by podle ní v budoucnu mohly pomoci s vývojem léčby Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...