Vědci využili novou technologii k tomu, aby našli v lidských orgánech stopy mikroplastů a nanoplastů. Díky ní budou moci zkoumat, jaký dopad mají tyto látky na zdravotní stav.
Mikroplasty, tedy miniaturní částice a vlákna umělých hmot, znečistily už většinu planety. Byly nalezené v arktickém sněhu, alpských ledovcích i v hlubinách Mariánského příkopu. Ví se také, že dokáží proniknout do zažívacího traktu zvířat, ať už skrze potravu nebo vodu, dokonce se dají i vdechnout. Problém je, že odborníci zatím neví, jaký dopad mají na lidské zdraví.
- Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
- Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
- Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.
Složitý je už jen samotný výzkum toho, zda se vůbec mikroplasty do lidských orgánů dostanou. Je problematické plasty z těla izolovat, ale ještě horší je, že mikroplasty jsou v současnosti prakticky všudypřítomné, takže se vzorky velice snadno kontaminují a výsledky pak nejsou dostatečně průkazné.
Nyní se však poprvé díky nové metodě podařilo odhalit přítomnost mikroplastů. Její autoři experimentálně otestovali 47 vzorků tkáně z plic, jater a dalších orgánů. Dokázali tímto způsobem odhalit mikroplasty ve všech testovaných vzorcích. Výsledky studie její autoři poprvé představili na pondělním setkání Americké chemické společnosti.
Nabídli tak jiným vědců nástroj, jak zatím nepoznaný fenomén lépe prozkoumat a poznat, jak se vliv mikroplastů v lidském těle projevuje, které orgány jsou jimi nejvíce ohrožené a jak hluboko vlastně mohou pronikat.
Plastová planeta
„Asi by bylo naivní představovat si, že plasty jsou všude okolo nás, ale jen v nás nebudou,“ uvedl Rolf Halden z Arizonské státní univerzity, který se na výzkumu podílel. „Přišli jsme proto s platformou, která umožní jiným expertům zkoumat to, co pro nás doposud bylo neviditelné – tedy částice umělých hmot, které jsou příliš malé na pozorování očima. Právě v nich se může ukrývat riziko pro lidské zdraví,“ doplnil.
Tato metoda umožňuje hledat v orgánech desítky nejrůznějších druhů umělých hmot, včetně PET a polyethylenu, které patří k těm nejrozšířenějším a současně těm, které nejčastěji kontaminují vodu i vzduch. Ve všech vzorcích se podařilo odhalit chemikálii BPA, která je klíčovou složkou drtivé většiny plastů.
„Nechceme být alarmisty, ale je znepokojivé, že tyto materiály, které se samy nerozkládají a jsou všudypřítomné, mohou vstupovat do lidských tkání a také se tam hromadit,“ uvedli výzkumníci. „Teprve když lépe pochopíme, co všechno v těch tkáních je, tak můžeme začít provádět studie, z nichž vyplyne dopad na lidské zdraví. A tak zjistíme, zda tu jsou nějaká potenciální zdravotní rizika,“ dodávají vědci.
