Vědci našli gen, který pomůže ječmenu přečkat sucha. Milovníci piva si mohou oddechnout

Objev genu, který je u ječmene zodpovědný za odolnost vůči suchu, pomůže v budoucnu zajistit, aby byl této plodiny dostatek i ve světě, jehož klima se mění. Zhruba pětina celosvětové sklizně ječmene se používá pro výrobu piva. Objev genetiků tak zřejmě zajistí, že bude zlatavého moku i nadále dostatek.

Izolace genu HvMYB1 trvala vědcům ze skotské Heriot-Wattovy univerzity přes pět let. Ječmen má totiž genů devětatřicet tisíc a najít ten správný se ukázalo být velmi složité. 

„Tím, že jsme zesílili projevy tohoto konkrétního genu v testovaných rostlinách a pak jsme simulovali sucho, byli jsme schopní prokázat, že ty z nich, kde je gen HvMYB1 silnější, jsou mnohem schopnější přežívat dlouhodobá období sucha,“ popisuje genetik Peter Morris, který výzkumný tým vedl.

Sucha ohrožují úrodu v Evropě už dnes, nejvíce se to u obilnin projevilo v roce 2018. Dlouhé, suché a horké léto loni negativně ovlivnilo výnosy po celém kontinentu. Klimatické modely předvídají, že se zesilující klimatickou změnou bude podobných a ještě extrémnějších stavů přibývat, a na nové poměry se bude třeba adaptovat. 

Když nyní zemědělci znají gen, který udělá rostlinky ječmene odolnější vůči nedostatku vody, mohou je začít cíleně šlechtit. Není zapotřebí ani genetického inženýrství, stačí normální šlechtitelské postupy známé celá staletí. S odolnějším ječmenem například bude možné i v budoucnosti vyrábět pivo podobné kvality i ceny jako dnes. 

Před dopady klimatických změn na ječmen přitom nedávno varovala rozsáhlá studie vydaná v odborném žurnálu Nature Plants. Produkce ječmene se podle ní v budoucnu v důsledku klimatických změn sníží, ztráty mohou dosáhnout až 17 procent ve srovnání s nynější úrovní.

Cena piva by se v důsledku tohoto trendu v průměru zdvojnásobila. V některých zemích, například v Irsku, by podle odhadů vzrostla až trojnásobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...