Vědci nalezli u Říma velkou antickou vilu, na objevu se podíleli i Češi

Antickou římskou vilu objevili badatelé severně od Říma. V týmu byli odborníci z Německa, Itálie a České republiky, šlo o pracovníky filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně. Památka je předběžně datovaná do období mezi druhým stoletím před naším letopočtem a druhým stoletím našeho letopočtu.

Nález je výsledkem letošní výzkumné archeologické sezony v lokalitě Bufalareccia nedaleko měst Allumiere a Tolfa severně od Říma.

„Jeden z cílů této sezony byl inspirován výsledky výzkumu mezinárodního badatelského týmu na místě římských Nových Falerií v minulém roce. Tehdy archeologové v obrovském plošném rozsahu použili jednu z novějších nedestruktivních výzkumných metod, a sice plošnou aplikaci takzvaného georadaru. Tato metoda umožňuje odhalit zcela bez jakýchkoliv výkopů přítomnost zděných struktur pod povrchem zkoumané plochy,“ uvedl vedoucí českého týmu a celého výzkumu Martin Trefný z katedry historie ústecké univerzity.

Na území Nových Falerií vědci odhalili kompletní strukturu římského města. Aplikace georadaru zde zjistila například polohu divadla, fóra, kolonád, svatyní a dalších staveb antického města. Letos se tým rozhodl aplikovat metodu v oblasti Bufalareccia, kde zahájil povrchový průzkum v roce 2017. Výsledkem je právě objev římské vily.

Další výsledky přijdou

Na první pohled je podle Trefného z výsledků aplikace této metody patrné, že vila měla pravoúhlý půdorys tvořený čtyřmi obytnými křídly, uprostřed s atriem, částečně zastřešeným pravoúhlým dvorem. Patrné je i členění čtyř obytných křídel na jednotlivé místnosti. Na jihovýchodní straně navazuje na vilu zahrada.

„Na výsledném plánu zděných struktur odhalených georadarem jsou patrné i další relikty staveb, které zjevně s vilou nesouvisí. Může se naopak jednat o stavby starší fáze osídlení, které náleželo ještě Etruskům,“ uvedl Trefný.

Za účelem ověření této teze byla do jedné takzvané superpozice umístěna sonda, ve které započal standardní archeologický odkryv. Výsledky se očekávají v příštích sezonách.

Část výzkumného týmu se věnuje také stavebněhistorickému bádání v jedné významné lokalitě nedaleko blízkých Tarquinií, kde se nachází etruská nekropole, které dominuje velká mohyla. „Mým přáním je, aby výzkum vedený na obou lokalitách pracovníkem filozofické fakulty a poprvé koncipovaný ve spolupráci tří univerzit přinesl nejen zajímavé výsledky obohacující poznání historického vývoje v této části Evropy, ale aby rovněž podtrhl nezbytnost mezinárodní vědecké spolupráce, která napomáhá rozvoji výzkumných kapacit všech zainteresovaných univerzit a také jejich studentů,“ dodává Trefný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...