Vědci konečně našli způsob, jak předvídat včas tsunami. Využijí změn magnetického pole

Nová studie ukázala, že by se dalo významně zlepšit předpovídání nebezpečných tsunami. Doposud se reagovalo na změny mořské hladiny, výzkum ale ukázal, že ještě o několik minut dříve se dá příchod vlny poznat ze změn magnetického pole.

Vlny tsunami jsou extrémně nebezpečné, ty nejvyšší mohou měřit až sto metrů. Přicházejí rychle a jen těžko se předpovídají –⁠ a proto způsobují obrovské škody na životech. Vědci teď ale přišli s novým způsobem, jak předpovědi zpřesnit a zrychlit.

Tsunami vytváří magnetické pole tím, že během nich dochází k přesunům vodivé mořské vody skrze magnetické pole Země. Vědci už dříve předpokládali, že magnetické pole tsunami se objeví dříve než samotná změna mořské hladiny, ale chyběla jim měření, jimiž by se to dalo prokázat.

Nová studie poprvé přinesla reálné důkazy, které by se daly využít k předpovědi výšky vln tsunami. Její autoři vyšli z údajů ze dvou reálných událostí –⁠ tsunami na Samoi v roce 2009 a tsunami v Chile v roce 2010. Během nich totiž přístroje měřily obě sady dat, jak změny hladiny, tak změny magnetického pole. Studie vyšla v odborném časopise AGU Journal of Geophysical Research: Solid Earth.

Tato práce potvrdila, že magnetické pole vytvářené vlnami tsunami přichází dříve než změna mořské hladiny a že jeho velikost lze použít k odhadu výšky vlny tsunami. O kolik dříve magnetické pole dorazí, závisí na hloubce vody; magnetické pole se mění už asi přibližně minutu před změnou mořské hladiny v hloubce 4800 metrů.

Tato informace by mohla poskytnout včasnější varování před katastrofou, pokud by byla zahrnuta do modelů rizika tsunami, a mohla by tak zachraňovat lidské životy, uvádí autoři.

„Je to naprosto úžasné, protože v předchozích studiích jsme neměli k dispozici pozorování změn mořské hladiny,“ uvedli autoři z Kjótské univerzity. „Teď ale máme pozorování změn mořské hladiny a zjistili jsme, že pozorování souhlasí s našimi daty o změnách magnetického pole i teoretickými simulacemi,“ dodávají.

Magnetické pole generované tsunami je natolik citlivé, že lze detekovat i vlnu o výšce několika centimetrů. „Udělali něco, co bylo nutné udělat,“ komentovala výsledky výzkumu Neesha Schnepfová z Coloradské univerzity v Boulderu, která se na studii nepodílela. „Potřebovali jsme studii, která by porovnávala údaje o magnetickém poli se změnou mořské hladiny z údajů o tlaku. Jsem si jistá, že jsou první, kdo skutečně porovnává obě sady údajů, takže je to rozhodně velmi užitečné.“

Tento vztah mezi magnetickým polem a výškou vlny lze využít ke zlepšení modelů zdrojů tsunami, které odhadují počáteční rozměry tsunami a následně předpovídají dobu příchodu vodní vlny a její výšku –⁠ což jsou zásadní údaje pro informování o připravenosti a reakci na katastrofy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...