Vědci geneticky sebrali komárům sluch. Vyvolali tak u nich impotenci

Vědci přišli se svérázným způsobem, jak bojovat proti nemocem šířeným komáry tropickými, jako jsou horečka dengue, virus zika nebo žlutá zimnice. Upravili totiž sluch samců tohoto druhu hmyzu tak, že komáři přestali slyšet samičky a nebyli proto schopni se s nimi spářit.

Komáři se páří za letu a samci se při pronásledování samičky spoléhají právě na sluch –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ samička je totiž láká tlukotem křídel. Vědci z Kalifornské univerzity se při experimentu zaměřili na změnu proteinu trpVa. Ten je podle nich zřejmě nezbytný pro sluch komárů. Účinek tohoto zákroku byl „absolutní“, tvrdí odborníci. Samci totiž nenavázali žádný fyzický kontakt se samicemi, a to ani po třech dnech, co s nimi byli zavření ve stejném boxu.

Neurony, které normálně zaznamenávají zvuk, u geneticky upravených komárů nereagovaly na letové tóny nebo údery křídel potenciálních partnerek. Oproti tomu nezmutovaní samci se rychle a opakovaně spářili se samičkami, přičemž téměř všechny oplodnili.

„Studie poskytuje první přímý molekulární test, který naznačuje, že sluch je pro rozmnožování komárů skutečně nejen důležitý, ale i nezbytný. Bez schopnosti samců slyšet –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a bez možnosti s pomocí sluchu pronásledovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ by komáří samičky mohly vyhynout,“ řekl Joerg Albert, odborník na páření komárů z univerzity v německém Oldenburgu, který se na studii nepodílel.

Zásah do sluchu je podle Alberta slibnou cestou pro kontrolu komářích populací a tuto metodu je třeba studovat. Dodal, že další zkoumanou možností je vypouštění sterilních samců v oblastech, kde se vyskytují ohniska nemocí šířených komáry.

Komár tropický ročně nakazí asi 400 milionů lidí. Přestože čeleď komárovitých přenáší nemoci, je důležitou součástí potravního řetězce pro ryby, netopýry, ptáky a žáby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...