Věda má zřejmě lék na migrénu, který zabírá okamžitě

Podle studie zveřejněné v časopisu Neurology může nedávno schválený lék pro prevenci migrény začít účinkovat okamžitě. Jde o lék s názvem atogepant a k léčbě migrény se již předepisuje.

„U mnoha současných léků na prevenci migrény trvá nějakou dobu, než se najde správná dávka pro daného jedince. Může trvat týdny, nebo dokonce měsíce, než je nejúčinnější,“ uvedl autor studie Richard B. Lipton z Albert Einstein College of Medicine v newyorském Bronxu a člen Americké neurologické akademie.

„Někteří lidé to vzdají a přestanou léky užívat dříve, než tohoto bodu dosáhnou. Navíc se u mnoha lidí při současné léčbě objevují vedlejší účinky. Vyvinout lék, který bude účinný a zároveň rychlý, je velmi důležité,“ doplnil vědec. A věda teď takový lék zřejmě našla, naznačuje výzkum, který právě Lipton vedl.

První důkazy

Studie totiž prokázala, že lidé užívající lék atogepant měli menší pravděpodobnost, že budou mít migrénu hned první den, co přípravek začali brát. Kontrolní skupina, která dostala placebo, tak rychlou úlevu od bolesti nepozorovala. Lidé, kteří tento přípravek brali, měli také méně migrén za týden už během každého z prvních čtyř týdnů studie, ale také celkově méně migrén během celé doby výzkumu než osoby užívající placebo.

Vědci zkoumali data ze tří studií bezpečnosti a účinnosti atogepantu, které vždy trvaly dvanáct týdnů. Zajímalo je explicitně to, jak rychle bolest hlavy mizela – tedy jak rychle přicházela úleva.

Ve studii Advance, do které byli zařazeni lidé s epizodickou migrénou, užívalo lék 222 osob a 214 osob dostávalo placebo. Ve studii Elevate, do které byli zařazeni lidé s epizodickou migrénou, kteří dříve nereagovali dobře na jinou preventivní léčbu, užívalo lék 151 osob a 154 osob placebo. A konečně ve studii Progress, do které byli zařazeni lidé s chronickou migrénou, užívalo lék 256 osob a 246 vědci podávali placebo.

Lidé s epizodickou migrénou zažívají až čtrnáct migrenózních dnů měsíčně. Ti s chronickou migrénou zažívají nejméně patnáct dní s bolestí hlavy za měsíc.

První den mělo ve studii Advance migrénu dvanáct procent osob užívajících lék a 25 procent těch, kteří dostávali placebo. Ve studii Elevate to bylo patnáct procent a 26 procent. Ve třetí studii Progress to bylo 51 procent a 61 procent.

Když vědci upravili výskyt migrény o další faktory, které by ji mohly ovlivnit, zjistili, že u osob užívajících lék byla pravděpodobnost výskytu migrény v první studii o 61 procent nižší, ve druhé studii o 47 procent a ve třetí studii o 37 procent nižší.

V prvních dvou studiích měli lidé užívající atogepant v průměru o jeden den migrény týdně méně ve srovnání s lidmi užívajícími placebo, kteří měli v průměru o méně než půl dne týdně méně. Ve třetí studii se průměrný počet dnů s migrénou za týden snížil přibližně o 1,5 dne u osob užívajících lék ve srovnání s přibližně jedním dnem u osob užívajících placebo.

U lidí užívajících atogepant došlo také ke zlepšení v hodnocení toho, jak moc migréna narušuje jejich aktivity a celkovou kvalitu života, ve srovnání s osobami užívajícími placebo.

Omezením studie však je, že se jí účastnily převážně bělošské ženy, výsledky tak nemusí platit pro celou populaci.

Podceňovaný problém

„Migréna je druhou nejčastější příčinou invalidity v celkové populaci a hlavní příčinou invalidity u mladých žen, přičemž lidé uvádějí negativní dopady na své vztahy, rodičovství, kariéru a finance,“ uvedl Lipton. „Léčba, která může rychle a účinně působit, je zásadně důležitá.“

Tato nemoc častěji postihuje ženy (sedmnáct procent) než muže (šest procent), což může být podmíněno hormonálními změnami spojenými s menstruací, těhotenstvím či menopauzou. Záchvaty trvají čtyři až 72 hodin a mohou být doprovázeny nevolností až u devadesáti procent pacientů, zvracením, nechutenstvím a přecitlivělostí na dotek, světlo, pachy a zvuky, uvádí pražský institut IKEM.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...