Válka poprvé vstoupila do kosmu. Izrael zřejmě odrazil raketový útok z Jemenu nad Kármánovou hranicí

V úterý 31. října zřejmě došlo k zatím prvnímu reálnému boji ve vesmíru. Stalo se to, když izraelský raketový systém Arrow 2 dokázal zachytit balistickou raketu, která byla odpálena z Jemenu. Jejím cílem byl izraelský Eilat, popsal tento týden deník Ha'arec. Izraelská armáda to nepotvrdila.

Izraelské armádě se podařilo raketu zničit ve výšce nad sto kilometrů nad Zemí – to je takzvaná Kármánova mez, která se pokládá za hranici mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Jedná se o první známý případ, kdy k takovému sestřelu došlo v reálném válečném konfliktu, doposud se všechny jiné odehrály jen v rámci testů, kdy odpal i sestřelení provedla stejná země. Podařilo se to většině velkých armád světa, například USA nebo Rusku, ale také Číně a Indii.

Něco jiného je ale simulace, a realita. Tento případ je první, kdy došlo k zachycení nepřátelské rakety nad hranicí atmosféry v rámci konfliktu a zřejmě to i zachránilo lidské životy. 

Co se ví o incidentu

Za výstřel jsou zodpovědní jemenští povstalci Hútíové, respektive právě oni se k němu přihlásili. Tato povstalecká skupina využívá často drony a rakety, jež získává od Íránu. V současném konfliktu podporuje palestinskou teroristickou organizaci Hamás, která válku zahájila vražedným útokem 7. října na izraelské civilisty.

Podle zprávy izraelského deníku Ha'arec se mělo jednat o střelu typu Qadar (arabsky síla), což je vylepšená verze íránské rakety Šaháb-3 (arabsky meteor), která zase vychází ze severokorejské rakety Nodong–1, jež je vylepšením ruské Scud B. Celá řada těchto postupných vylepšení raketové střely původně z devadesátých let dvacátého století dokázala významně zvýšit její dolet. Podle dostupných informací se jednalo o útok na největší vzdálenost, který Hútíové kdy pomocí rakety provedli.

Protivníkem jí byl systém Arrow 2 (anglicky šíp). Ten byl vyvinut Izraelci ve spolupráci s USA jako obdoba amerického Patriotu, který měl být výrazně účinnější; hlavně tím, že by měl být schopný zasahovat nepřátelské rakety ve velkých výškách. Je také unikátní v tom, že byl vyvinut speciálně proti balistickým raketám – starší Patriot nebo americký Aegis totiž původně měly chránit před letadly, na protiraketovou obranu byly až později upraveny. Nyní se ukázalo v praxi, že tyto vlastnosti mu umožňují cíle ničit dokonce i ve vesmíru.  

Více informací se zatím neví. Ani hútíjští rebelové, ani izraelská armáda událost více nekomentovaly. Trosky po sestřelené raketě zřejmě dopadly na Zemi – střela ani protiraketa se totiž nedostaly na oběžnou dráhu. 

Takzvaná „Kosmická smlouva“ z roku 1967 se vůči konvenčním zbraním nijak nevymezuje. Zakazuje, aby se v kosmickém prostoru umísťovaly jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení, ale nic jiného neřeší. Útok rebelů přes Kármánovu mez ani izraelská protiakce tedy tyto zákony nijak neporušuje.  

Arrow v Evropě

Systém Arrow má už k dispozici ještě pokročilejší variantu – obranný systém Arrow 3. Ten už je konstruovaný tak, aby ničil nepřátelské střely ideálně rovnou nad Kármánovou hranicí. Tato obranná zbraň se bude používat také v Evropě, protože v září letošního roku Německo oznámilo, že je od Izraele koupí. Transakce v hodnotě bezmála čtyř miliard eur, což je v přepočtu skoro 100 miliard korun, je největší zahraniční zakázkou pro zbrojní průmysl v dějinách Izraele.

Německo bude nákup financovat ze svého fondu na modernizaci armády, který dostal k dispozici 100 miliard eur. První izraelské systémy by mělo Německo dostat ke konci roku 2025. Plné bojové kapacity by systém měl dosáhnout podle agentury DPA v roce 2030.

Německo o nákupu izraelského systému mluvilo již delší dobu a vytvořilo k tomu i alianci s anglickým názvem European Sky Shield Initiative, ve které je i Česká republika. Některé evropské státy, například Francie, za to Berlín kritizovaly, protože se nezaměřil na vývoj a nákup systému evropské provenience.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...