Očkování proti covidu-19 bude podle odhadů odborníků dostupné nejdříve na konci letošního roku, pravděpodobněji až v roce 2021. Na odborné konferenci Co víme a nevíme o covidu-19 pořádané Univerzitou Karlovou v Praze to řekl Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti. Ve vývoji je podle něj asi 120 vakcín, žádná z nich ale není v poslední fázi testů. Podle odhadů ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška 60 procent z 317 obětí koronaviru primárně nezemřelo na covid-19.
„Vakcína se nemůže objevit dříve než ke konci roku, spíše v příštím roce. Je otázka, kdy bude zaregistrovaná a kdy bude dostupná v Česku. Určitě to není otázka několika měsíců,“ nastiňuje Chlíbek. Podle něj je otázkou, jestli tak bude dříve dostupná vakcína, nebo přijde druhá vlna pandemie. „Můžeme být trochu optimističtí v tom, že vývoj léků i vakcíny postupuje úspěšně dopředu,“ řekl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Třetí fáze testování očkovací látky, kterou chtějí některé týmy zahájit v červenci letošního roku, počítá s testováním na desetitisících nemocných lidí. „Nastane etické dilema, protože studie musí být kontrolovaná placebem. Bude se diskutovat, jestli je etické podávat lidem neúčinnou látku v době, kdy jsme uprostřed pandemie,“ avizuje.
Podle virologa Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je nový typ koronaviru velmi dobře adaptován na lidskou populaci. Jeho součástí je i reparační systém, díky němuž se sám opravuje. „Abychom ho dostali pryč, asi musíme vytvořit vakcínu nebo antivirové látky,“ míní.
Kromě vakcíny, kterou odborníci vidí jako nejlepší pro předcházení nemoci, se pracuje také na vývoji léčiv pro ty, kteří už se nakazí. Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský uvedl, že u dalších závažných virů, například HIV nebo viru žloutenky typu C v chronické formě, se léky vždy nakonec vytvořit podařilo.
„Budoucí terapie covidu-19 bude nejspíš kombinace jednoho či dvou antivirotik, imunomodulátory a jedno nebo dvě antibiotika, aby se zabránilo dalším infekcím,“ uvažuje Hostomský. Imunomodulátory jsou látky upravující imunitní reakci organismu.
Není jasné, jak vzniká imunita. Výzkum horníků z Darkova by mohl napovědět
Odborníci se shodují na tom, že zatím není jasné, jak vzniká po prodělání covidu-19 imunita a zda je dlouhodobá. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy může virus zastavit už bariéra na sliznicích. „Vykašleme ho a nemusíme mít žádné projevy nemoci, ale imunita nevznikne,“ popisuje.
Záleží podle ní také na tom, kolik viru do sebe člověk dostane. „Jenom pokud je větší virová nálož, tak dochází k aktivaci ,pravé‘ systémové imunity se vším všudy,“ dodává. Někdy mají ale určitý druh imunity i jedinci, kteří neměli žádné příznaky nemoci.
Podle Bartůňkové také navíc není jisté, která část viru imunitu vyvolává a zda bude schopná ochránit člověka v případě, že se vlastnosti viru změní. Zajímavé by proto podle ní bylo zkoumat nakažené horníky z Dolu Darkov, kteří byli většinově bezpříznakoví.
Upozornila také na to, že v odborných časopisech vyšlo od března téměř 16 tisíc publikací o covidu-19 a u některých je úroveň dost pochybná nebo pracují s velmi malými skupinami pacientů.
V případě druhé vlny nasadíme chytrou karanténu, řekl Prymula
Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je také otázkou, jakou strategii zvolit v případě příchodu druhé vlny nákazy. Uzavření hranic i ekonomiky podle něj zatím volila většina zemí včetně Česka. Pokud by se ale nákaza znovu významně rozšířila, doporučoval by s nemocí bojovat izolací nakažených lidí v populaci prostřednictvím systému chytré karantény. Vláda by pak nemusela přijímat stejně striktní omezení jako na jaře.
Epidemiologická nařízení ale podle Martina Balíka ze Všeobecné fakultní nemocnice zabránila nárazu případů. „Pracovali jsme celou dobu s rezervou asi 45 až 50 procent,“ uvedl. Upozornil také, že současná pandemie mohla být jen „velmi drahá celonárodní rozcvička“ na jiné druhy nemoci, které budou nebezpečnější pro větší část populace. „Za náš obor si ale troufám garantovat připravenost to zvládnout,“ uvedl Balík.
Opatření proti šíření nákazy ale vedla také ke společenským změnám, které způsobily zvýšení rizika deprese a úzkostí u populace, což zase může vést ke zvýšení sebevražednosti. Kvůli izolaci se také zvedla míra domácího násilí, které živí i spotřeba alkoholu.
„Ruku v ruce s ekonomickým úpadkem to uzavírá circulus vitiosus,“ řekl ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl. Pandemie tak podle něj může mít dlouhodobý dopad na duševní zdraví.
Podle přednosty Kliniky infekčních nemocí 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiřího Beneše je teď ale na řadě také přestat se bát. „Musíme se připravit na to, že tu koronavirus bude, budeme s ním žít a život bude normální,“ uvedl.
Dušek: Odhaduji, že 60 procent obětí primárně nezemřelo na covid-19
Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek na konferenci řekl, že 60 procent lidí, jejichž úmrtí jsou v koronavirových statistikách v ČR, podle odhadů nezemřelo primárně na nemoc covid-19. Většinou měli jiné chronické nemoci, často i více než jednu. Nejčastěji šlo podle Duška o nemoci srdce, dýchací soustavy nebo cukrovku. Zda by lidé zemřeli, kdyby neměli covid-19, však Dušek neuvedl.
Mezi 317 zemřelými v Česku k pondělní půlnoci bylo 185 mužů a 132 žen. Třetina všech úmrtí byla mezi lidmi nad 85 let, další více než třetina ve věku 75 až 84 let. Téměř čtvrtina nemocných byla ve věku 65 až 74 let. Jen 29 zemřelých bylo mladších 64 let. Jediný člověk byl mladší 34 let.
Podle Martina Balíka mělo všech 55 hospitalizovaných pacientů s covidem-19 ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze nějaké další nemoci.
