Farmaceutická společnost Moderna oznámila, že vytvořila vakcínu, která v jedné injekci přináší ochranu jak proti chřipkovému viru, tak i proti viru SARS-CoV-2. Podle výsledků třetí fáze testování má vyšší účinnost než vakcíny zaměřené na jeden nebo druhý typ viru.
Když Moderna vloni oznámila zahájení zkoušek první fáze testování společné vakcíny proti covidu a chřipce, nevyvolalo to velké pozdvižení. První fáze totiž zkoumá hlavně to, jestli je látka pro člověka neškodná. Teď ale stejná společnost oznámila, že tato očkovací látka prošla úspěšně už třetí fází. A to znamená, že už se výrobce může začít ucházet o registraci tohoto přípravku.
Moderna se nejvíc proslavila vakcínou proti covidu-19, která byla na principu biotechnologie mRNA. Na tu se firma specializuje, dokonce má podle ní jméno. Také nová očkovací látka funguje na stejné myšlence: poskytuje buňkám návod, jak si vytvořit obranu proti virům. V prohlášení pro investory společnost tvrdí, že vakcína je při vytváření imunity u dospělých ve věku nad padesát let účinnější než konkurenční vakcíny proti chřipce a covidu.
Výsledky jsou natolik přesvědčivé, že firma chce požádat americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) o schválení uvedení vakcíny na trh.
Složité očkovací látky rychleji a levněji
Kombinované vakcíny sice mohou mít velký přínos pro veřejné zdraví, ale jejich vývoj je složitý. A drahý. V Česku je dobře známá například hexavakcína, která umožňuje v jedné injekci naočkovat malé dítě látkami proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae typu b.
Technologie mRNA může pomoci vyvíjet i tyto složité očkovací látky rychleji, a tedy levněji už jen díky tomu, že její princip je poněkud odlišný od klasických vakcín.
Ty běžné upravují lidskou imunitu tím, že ji vystaví viru nebo jeho části. Imunitní buňky si tento patogen zařadí do svého dlouhého seznamu potenciálně nebezpečných látek, a když na něj pak narazí při opravdové infekci, rozpoznají ho jako hrozbu a vytvoří patřičnou obranu.
Problém je, že když je zapotřebí zkombinovat více látek dohromady, může to mít různé neplánované vedlejší účinky, což se musí testovat a náročně ověřovat. Stejně tak mohou tyto kombinace snižovat celkovou účinnost výsledné vakcíny. Obecně také bývají kombinované vakcíny méně účinné než jednotlivé očkovací látky, z nichž jsou složené.
Jako recept na koláč
Nic takového ale u mRNA vakcín nehrozí. Ty totiž jen říkají buňkám, jaké bílkoviny mají vyrábět. Dají se popsat jako lístek s poznámkou, na který si člověk zapíše oblíbený recept na koláč, který mu zachutná u známých, a pak si podle něj upeče to samé doma. Jde v podstatě o téměř čistou informaci, vakcíny s mRNA jednoduše zabalí sadu instrukcí do vrstvy lipidů a pak je pošlou do těla, aby buňky „pekly správné pečivo“, když k nim dorazí nevítaná návštěva v podobě viru.
Další výhodou je, že kód takové vakcíny se dá snadno a rychle upravit, takže se dá uzpůsobit novým variantám dané nemoci. Což je u chorob, jako je chřipka a covid, důležité zejména proto, že oba viry se rychle mění.
Lidé často odmítají zbytečné návštěvy lékaře, takže dostat co nejvíc vakcín do jedné injekce dává smysl. Moderna by právě v tomto směru ráda pokračovala dál: do očkovací látky by chtěla zahrnout ještě obranu před dalším virem – a to RSV, který způsobuje také respirační problémy.
