V USA začaly testy očkování na koronavirus. Vakcína bude nejdřív za rok

V americkém Seattlu dostal v pondělí první účastník klinických testů experimentální dávku nové vakcíny proti koronaviru. S odkazem na vyjádření nejmenovaného vládního činitele to píše agentura AP. Na vakcíně pracuje americký Národní ústav zdraví (NIH) společně se soukromou společností Moderna. Podle odborníků bude plně ověřená vakcína k dispozici za rok až rok a půl.

První fáze testování se účastní 45 mladých a zdravých dobrovolníků, kteří dostanou různé množství zkoušené látky. Podle AP neexistuje možnost, že se z očkování koronavirem nakazí, jelikož vakcína samotný virus neobsahuje. Cílem je v tomto stadiu určit, zda nemá látka nějaké znepokojivé vedlejší účinky.

Na vývoji vakcíny proti novému typu koronaviru pracují po celém světě desítky vědeckých týmů. Podle AP využívají nejnovější technologie, aby zajistily co nejkratší výrobní dobu a vysokou účinnost látek. Kromě očkování s trvalým účinkem hledají rovněž takové vakcíny, jež by pacienty ochránily například jen na několik měsíců, než se podaří najít očkování s dlouhodobějším efektem.

Mnoho měsíců testování

I v případě, že budou první testy úspěšné, bude uvedení vakcíny mezi širokou veřejnost trvat alespoň rok či déle, upozornil šéf oddělení pro infekční nemoci NIH Anthony Fauci. I tak by se jednalo o rekordně rychlé tempo vzhledem k tomu, že se účinek a bezpečnost látky musí ověřit na tisících lidí.

Na nový typ koronaviru a nemoc COVID-19, kterou způsobuje, v současné chvíli neexituje lék. Lékaři v Asii zaznamenali dílčí úspěchy s léky určenými primárně na léčbu viru HIV. Hovoří se rovněž o léku remdesivir, který vyvíjí tým lékařů z kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář. Remdesivir, který měl původně sloužit pro léčbu eboly, již v USA testují na pacientech v Nebrasce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...