V Řeži vzniká nový reaktor. HeFASTo bude jediný svého druhu v Evropě

Ve společnosti ÚJV Řež vzniká nový reaktor chlazený heliem, který si v palivu bude štěpný materiál sám generovat. Je prvním konceptem svého druhu v Evropě. Bude ho možné využít především jako zdroj tepla pro efektivní výrobu vodíku a chemický průmysl, případně i pro zpracování vyhořelého paliva z klasických jaderných bloků. V komerční sféře by mohl začít sloužit výhledově po roce 2040.

Vědci v rámci projektu nazvaného HeFASTo (heliem chlazený rychlý reaktor) vyvíjí plynem chlazený reaktor o tepelném výkonu 200 megawattů. „Jedním z významných ekonomických přínosů rychlého reaktoru je efekt 'množení paliva' — jadernými reakcemi během provozu reaktor vygeneruje více štěpného materiálu, než sám spotřebuje,“ popsal vedoucí vývojového týmu v ÚJV Řež Petr Vácha.

Zásadní výhodou reaktoru oproti vodou chlazeným zařízením je to, že díky uzavřenému palivovému cyklu generuje minimum jaderného odpadu. Většina částí pro reaktor bude vyráběna v továrně, což sníží investiční náklady.

Další výhodou bude i vysoká bezpečnost podpořená řadou inovativních pasivních bezpečnostních systémů, které fungují jen na základě fyzikálních jevů, jako je například gravitace nebo rozdíl tlaků. Potenciální investoři dostanou příležitost vstoupit do projektu po roce 2025.

Model reaktoru HeFASTo
Zdroj: ÚJV Řež

Nyní ve světě existuje více než sedm desítek konceptů malých reaktorů. Český HeFASTo je v pořadí už druhým vývojovým projektem společností Skupiny ÚJV. Jako první uvedlo v roce 2018 Centrum výzkumu Řež svůj unikátní koncept s názvem Energy Well představující návrh malého modulárního vysokoteplotního reaktoru s nízkým tepelným výkonem kolem 20 megawattů chlazeného tekutými solemi.

ÚJV Řež je vedoucí společností Skupiny ÚJV, do které patří například Centrum výzkumu Řež. ÚJV ŘEŽ se zabývá mimo jiné aplikovaným výzkumem, projektovou a inženýrskou činností v oblasti energetiky, průmyslu a zdravotnictví. Většinovým majitelem ÚJV ŘEŽ je společnost ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...