V Praze vyroste do dvou let nové centrum pro špičkovou fyziku. Bude stát téměř půl miliardy

V areálu Akademie věd ČR (AV ČR) na pražském Ládví vyroste do dvou let nové centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek. Stát by mělo téměř půl miliardy korun - stavba nového pavilonu vyjde na 180 milionů a nákup moderních přístrojů na dalších 240. Nový objekt, jenž bude součástí Fyzikálního ústavu, má mít až třicet laboratoří. Ve středu ve 14:00 byl slavnostně položen základní kámen.

V novém centru budou pracovat vědci například z oborů nanoelektronika, fotonika, magnetizmus i plazmatické technologie. Fyzika pevných látek podle AV ČR patří k jedné z nejrychleji se rozvíjejících oblastí svého oboru.

„Vzešla z ní převážná část současných převratných technických inovací,“ uvedl v tiskové zprávě šéf Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza. Příkladem zmínil tranzistory, lasery, fotovoltaické články i LED osvětlovací techniku.

Centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek - vizualizace
Zdroj: ČTK

Budovu nového pavilonu navrhlo architektonické studio Bogle Architects, které se podílelo i na projektu mezinárodního laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy. To již také získalo první místo v Grand Prix architektů v kategorii novostavba.

Budova stavěná na míru vědě

„Pavilon bude maximálně přizpůsoben nárokům extrémně citlivých přístrojů a zkoumaných materiálů. Každá laboratoř bude uzpůsobena svému účelu,“ dodal Prouza.

Fyzikální ústav pracuje od loňska na projektu SOLID21 (Solid State Physics for 21st Century - Fyzika pevných látek pro 21. století) a nová stavba bude jeho součástí. Projekt získal z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, financovaného z evropských peněz, více než půl miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...