V pravěké Austrálii se na kořist ze stromů vrhali krokodýli

Nový objev vajec krokodýlů žijících v Austrálii před padesáti miliony lety o těchto tvorech naznačuje spoustu zajímavých informací. Vědci je dokázali analyzovat díky pokroku v zobrazovacích zařízeních.

Ne že by Austrálie neměla dostatek nebezpečných zvířat, která mohou zabít člověka nespočtem různých způsobů – žraloky, jedovaté hady, mravence s nejbolestivějším toxinem a spoustu dalších. Jako by to bylo málo, místní si vytvořili legendu o ještě horších tvorech.

Říká se jim „drop bears“ a mělo by se jednat o predátory připomínající mírumilovné koaly, kteří ze stromů skáčou na nic netušící lidi. Jde jen o báchorku, „padající medvídci“ samozřejmě neexistují.

Vědci teď ale popsali krokodýly, kteří na svou kořist opravdu útočili z korun stromů.

Krokodýli na stromě

Australští vědci popsali nejstarší známé skořápky pravěkých vajec krokodýlů, kteří kontinent obývali před 55 miliony lety. Podle paleontologů mohlo jít o predátory, kteří – na rozdíl od svých současných příbuzných – dokázali lézt po stromech, a navíc je využívat pro lov.

Vejce patřila skupině dávno vyhynulých krokodýlů ze skupiny Mekosuchinae, kteří žili hlavně ve vnitrozemských vodách Austrálie. Ta tehdy ale ještě tak úplně neexistovala. Byla součástí superkontinentu Gondwana, který byl tvořený ještě Afrikou, Antarktidou a Jižní Amerikou a rozpadl se v době před 60 až 45 miliony lety.

Rekonstrukce podoby pravěkého krokodýla Mekosuchus whitehuterensis
Zdroj: Wikimedia Commons/ Armin Reindl (CC-BY-SA-4.0)

Podle autorů řada znaků známých z těl těchto tvorů naznačuje, že jejich lovecké strategie se značně lišily od moderních krokodýlů. Zatímco ti dnešní nejčastěji číhají na kořist u napajedel a brodů, jejich australští prabratranci lovili podobně jako moderní levharti. To znamená, že leželi ve větvích stromů, z nichž se vrhali dolů na zvířata, která se chtěla ve stínu stromu ukrýt nebo ho využít jinak.

Tito krokodýli žili v Austrálii dávno před tím, než se tam dostali ti moderní – to se stalo až před necelými čtyřmi miliony lety. Mekosuchové přitom nebyli žádní drobečci, ti největší mohli dorůstat délky až pěti metrů, takže neměli mezi pravěkými predátory v této oblasti příliš konkurentů.

Nově analyzovaná vejce nejsou novým objevem. Našla se už před dvěma desítkami roků, ale vědcům chyběly nástroje, jak je analyzovat, a přitom je nezničit. To teď dokázali s pomocí španělských expertů. A zjistili především to, z jaké doby pocházejí. Objev je tím velmi zajímavý, až doposud totiž pocházely důkazy o těchto krokodýlech až z doby před 25 miliony lety.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...