V Pompejích používali horké vápno při stavbách, ukázal výzkum. Díky samozacelujícím vlastnostem odolávaly opotřebení

Nový archeologický výzkum v jihoitalských Pompejích podpořil domněnky o používání horkého vápna při budování staveb ve starověkém Římě. Uvedl to archeologický park, který spravuje areál města zničeného erupcí Vesuvu v roce 79. Podle některých expertů je používání horkého vápna jedním z důvodů, proč řada staveb z antického Říma tak dobře odolala opotřebování a zubu času.

Nový archeologický výzkum v Pompejích se zaměřil na několik domů, které byly v období erupce v rekonstrukci. To umožnilo výzkumníkům se seznámit s řadou pomůcek a stavebních postupů běžných v prvním století na jihu Itálie a pravděpodobně také v antickém Římě. Výzkumu se zúčastnili i experti z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Podle výzkumu zedníci v Pompejích nejdříve smíchali vápno se sopečným popelem a pak směs zalili vodou. Při stavbě tak bylo kvůli chemickým reakcím vápno horké. Výzkumníci se domnívají, že v Pompejích se běžně používalo takzvané horké míchaní vápna. Pro omítku se místo toho používalo vápno hašené. „Výsledky, které vyplývají z průzkumu, svědčí o používání nehašeného vápna při stavbě zdí,“ uvedl šéf archeologického parku Gabriel Zuchtriegel. Podle něj tato technika výrazně zrychlovala výstavbu.

Na používání nehašeného vápna a takzvaného míchání za horka stavebních materiálů již poukázal výzkum Massachusettského technického institutu, Harvardovy univerzity a výzkumných středisek v Itálii a Švýcarsku v lednu loňského roku. Díky míchání za vysokých teplot vznikaly velké částice vápence, takzvané klasty. Ty podle autorů výzkumu mají specifickou strukturu, díky čemuž malta a beton mají samozacelující se schopnosti. Díky tomu tak stavby vykazovaly dobrou odolnost vůči opotřebování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...