V okamžiku smrti se v lidském mozku dějí pozoruhodné věci, nastínil výzkum

V mozcích některých umírajících, kteří už nevyvíjejí jakoukoliv činnost, se v okamžiku „překročení hranice“ děje něco zvláštního. Popsal to výzkum, který sledoval, co se děje v hlavě člověka při smrti.

Smrt je jediná životní jistota. A současně je hranicí mezi životem a něčím neznámým. Zprávy o zážitcích spojených s blížící se smrtí lidi fascinují. Umírající mnohdy vidí bílé světlo, slyší hlasy svých blízkých a často zažívají velmi různorodé pocity.

Tyto zkušenosti jsou si navíc dost podobné v mnoha kulturách, věřící se někdy domnívají, že jde o „návštěvu“ života po životě, vědce zase zajímá, co přesně se v mozku děje. Obě skupiny se shodnou na tom, že by chtěly vědět, co se děje s lidským vědomím v okamžiku smrti.

Nová studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Science přináší první důkazy o tom, co se v mozku, kde vědomí sídlí, děje při umírání. „To, jak se z nefunkčního mozku během umírání mohou vynořit živé zážitky, je neurovědecký paradox,“ upozornila Jimo Borjiginová z Michiganské univerzity, která studii vedla. „Viděli jsme možná neuro-signatury vědomí.“

Její výzkum navazuje na studie na zvířatech provedené před téměř deseti lety ve spolupráci s doktorem George Mashourem, zakladatelem Michiganského centra pro vědomí. V umírajících mozcích zvířat i lidí vědci zaznamenali velmi podobné aktivace, k nimž docházelo po zástavě srdce.

Probuzení ve smrti

Tým doktorky Borjiginové pracoval se čtyřmi pacienty, kteří zemřeli v důsledku zástavy srdce v nemocnici, přičemž celou tu dobu byli detailně monitorováni pomocí EEG. Všichni čtyři pacienti byli v kómatu a nereagovali na žádné podněty. Nakonec se lékaři shodli na tom, že jim není pomoci, a se souhlasem jejich rodin všechny odpojili od přístrojů.

  • Elektroencefalografie (zkráceně EEG) je metoda záznamu časové změny elektrického potenciálu způsobeného mozkovou aktivitou. Tento záznam je pořízen elektroencefalografem. EEG je standardní neinvazivní metodou funkčního vyšetření elektrické aktivity centrálního nervového systému. Sumační signály z neuronů jsou snímány elektrodami z povrchu skalpu.
  • Zdroj: Wikipedie

Přestože mozky v tomto stavu na nic nereagovaly, jakmile se přiblížila hranice smrti, u dvou pacientů se zvýšila srdeční frekvence spolu s nárůstem aktivity gama vln, které jsou považovány za nejrychlejší mozkovou aktivitu a jsou spojeny s vědomím. To by mohlo odpovídat „vnitřnímu probuzení“ pacientů, navrhla Borjiginová.

Vědci pozorovali tuto aktivitu v takzvané horké zóně nervových korelátů vědomí v mozku, tedy na spojnici mezi spánkovým, temenním a týlním lalokem v zadní části mozku. Tuto oblast jiné studie dávají do souvislosti se sněním, zrakovými halucinacemi při epilepsii a změněnými stavy vědomí.

Vědci chtějí další výzkum, sevřen je etikou

U zmíněných dvou umírajících sice byly dříve hlášeny záchvaty, ale během hodiny před jejich smrtí k žádnému nedošlo, popisuje doktorka Nusha Mihaylova, která shromažďuje EEG data od umírajících pacientů na JIP.

U dalších dvou pacientů se ale po odpojení od přístrojů pro podporu života neprojevilo žádné takové zvýšení srdeční frekvence ani se u nich nezvýšila mozková aktivita.

Vzhledem k malé velikosti vzorku autoři varují před jakýmikoliv obecnými prohlášeními o důsledcích těchto zjištění. Upozorňují také, že v této studii není možné zjistit, co pacienti prožívali, protože nepřežili, a nikdo se jich tedy nemohl zeptat. 

Vědci chtějí  v tomto sledování umírajících pokračovat, mohli by využít moderní technologie, jako jsou umělé inteligence, které lépe čtou mozkovou aktivitu. Tento výzkum se ale potýká s řadou zejména etických problémů, například s nemožností konat experimenty v rámci dvojitě zaslepených studií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...