V noci zasáhne Zemi sprška meteorického roje Lyridy. Počasí pozorování příliš přát nebude

V pátek večer vrcholí meteorický roj Lyridy. Nepatří sice k nejvýraznějším rojům roku, ale lidé by několik meteorů na obloze mohli zahlédnout, avizuje Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd. Podotýká, že Lyridy jsou zajímavé tím, že jde o nejdéle zaznamenaný meteorický roj – jsou známy již přes 2600 let. V těchto dnech jsou také nejlepší letošní podmínky pro pozorování planety Merkur.

„Meteorický roj Lyridy v době maxima aktivity neukáže více než 20 meteorů za hodinu, takže zážitek z pozorování nebude tak silný jako je tomu třeba u srpnových Perseid, ale pár meteorů lze při jasném nebi zahlédnout,“ nastiňuje Suchan. Maximum nastane v pátek ve 21:00 SELČ. Místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, takzvaný radiant, se nachází v souhvězdí Lyry, podle kterého roj také získal své jméno.

  • Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu (odborně meteoroidů) křižuje zemskou dráhu a tyto částice se pak při průletu zemskou atmosférou třou o molekuly vzduchu, postupně se vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopu. Vznikají záblesky, které se odborně nazývají meteory, lidově „padající hvězdy“ nebo „létavice“.

„Radiant roje se dostává nad severovýchodní obzor až před 21:00 a během noci stoupá až do výšky přes 60 stupňů před svítáním. Pro pozorování je tak mírně vhodnější druhá polovina noci z 22. na 23. dubna, i když už začne rušit Měsíc,“ doporučuje Suchan. Roj bude aktivní zhruba do konce dubna. Lidé by měli meteory pozorovat v přírodě, daleko od světelného znečištění.

Z pátku na sobotu ale pro pozorování nebudou ideální podmínky. Meteorologové očekávají spíše zataženou oblohu, v jižní polovině Česka dokonce místy slabý déšť.

Kde najít Lyridy
Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno

Lyridy jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). První zprávy o Lyridách pocházejí z roku 1863, kdy si roj astronomové spojili právě s touto kometou. Návrat komety v roce 1861 a následné mimořádné zvýšení aktivity roje vedly tehdejší astronomy k pátrání po dalších pozorováních úkazu v minulosti.

Zjistili, že velmi výrazné byly Lyridy v roce 1803. Nejranější pozorování pochází z roku 687 před naším letopočtem z Číny. Kometa, s níž je roj spojen, se ke Slunci vrací přibližně jednou za 415 let, znovu ji spatří až lidé žijící v roce 2283.

  • „Světelný úkaz se jmenuje meteor, způsobuje ho meteoroid, který vlétá do atmosféry. Pokud by něco dopadlo na Zemi, říkáme tomu meteorit,“ vysvětluje pojmy Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Suchan také upozorňuje, že už po 20. dubnu nastaly nejlepší letošní podmínky pro pozorování planety Merkur. „Merkur lze vidět večer po soumraku v souhvězdí Býka, tedy nad západním obzorem,“ popisuje. Mezi 24. až 28. dubnem podle něj lidé na ranní obloze spatří také seskupení Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru, v jejichž blízkosti se ukáže Měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...