Podmořská sopka Kolumbo se možná probouzí. Vulkán poblíž řeckého ostrova Santorini je klidný už čtyři sta let, vědci ale upozorňují, že se zaplňuje dosud neznámá magmatická komora. Doporučují proto sopku sledovat v reálném čase. Zároveň uklidňují, že v tuto chvíli ničivý výbuch nehrozí.
Kolumbo patří do skupiny vysoce explozivních sopek, které jsou schopny vytvořit erupční sloup vysoký celé desítky kilometrů. Její erupce může dokonce vyvolat vlnu tsunami, což je hrozba, jež může ovlivnit rozsáhlá území.
Právě proto se britský vulkanolog Kajetan Chrapkiewicz z Imperial College London a jeho kolegové zaměřili na detailní výzkum tohoto vulkánu. Pomocí nové zobrazovací techniky podobné lékařskému ultrazvuku sledovali magmatickou hmotu, která se hromadí zhruba dva kilometry pod sopkou.
Jejich výsledky, které vyšly na konci ledna v odborném časopise Geochemistry, Geophysics, Geosystems, naznačují, že erupce v současné době akutně nehrozí. Sopka ale představuje vážnou hrozbu dlouhodobě, konstatovali vědci. Doporučili proto sledovat vulkán v reálném čase, aby se dalo předejít nejhoršímu, pokud k erupci v budoucnu dojde.
Když sopka explodovala roku 1650 naposledy, zahynulo „jen“ sedmdesát lidí. Jenže tehdy byla tato oblast jen minimálně osídlená. V současné době je zde ale lidí spousta, kromě obyvatel také množství turistů. Dopady by tedy dnes byly s vysokou pravděpodobností mnohem větší.
Erupce mění chod civilizací
Další skupina vědců na palubě výzkumné lodi Joides Resolution ve výzkumu pokračuje. Provádí vrty v okolí Kolumba s cílem rekonstruovat historii erupcí za posledních několik milionů let. Vulkanologové doufají, že pochopí souvislosti mezi zemětřeseními a sopkami v této oblasti a prozkoumají vliv změn hladiny moře na velikost a četnost erupcí.
Sopečné erupce v této oblasti totiž ovlivňovaly dějiny lidstva. Ví se, že zde docházelo k masivním erupcím mnohokrát, přibližně po 75 tisících letech. Ta poslední, k níž došlo někdy kolem roku 1560 před naším letopočtem, zcela změnila vývoj středomořských civilizací.
Exploze s epicentrem na ostrůvku Nea Kameni vyvrhla do atmosféry sloup popela vysoký přes 30 kilometrů. Do vzduchu se tak dostalo šedesát miliard metrů krychlových sopečných materiálů. A způsobila také tsunami, jež mohla dosahovat až 35 metrů.
Důsledkem byl pád krétské civilizace a přesun moci na lokality dále od moře, konkrétně do Mykén.
