V Mekongu ulovili největší sladkovodní rybu na světě. Obří rejnok vážil tři sta kilogramů

Podle vědců byla v řece Mekong v Kambodži ulovena největší zaznamenaná sladkovodní ryba na světě – obří rejnok. Na délku měřil téměř čtyři metry a vážil skoro tři sta kilogramů. Rekordní úlovek oznámil v pondělí projekt Wonders of the Mekong.

Rekord doposud držel 293kilogramový sumec objevený v thajské části Mekongu v roce 2005, uvedli zástupci společného kambodžsko-amerického výzkumného projektu.

  • Vyhodnotit, jaká sladkovodní ryba je největší, je jako u všech rekordů složité. Někdy se uvádí také vyza velká, která může měřit až 8 metrů a vážit téměř tunu. Problém je, že vyza není čistě sladkovodní, značnou část života tráví v brakických vodách a v jeho průběhu střídá sladkovodní a mořské prostředí.

Rejnoka ulovil místní rybář jižně od města Stung Treng na severovýchodě Kambodže. Upozornil pak tým vědců, který se věnuje ochraně Mekongu.

Biologové dorazili během několika hodin. Tvor, kterého spatřili, jim podle jejich slov vyrazil dech. „Když vidíte rybu takových rozměrů, a to ve sladké vodě, je to něco neuvěřitelného. Celý náš tým byl ohromený,“ uvedl vedoucí projektu Wonders of the Mekong Zeb Hogan.

Dobrá zpráva pro řeku

„To, že ryba dorostla téhle velikosti, je pro řeku Mekong velmi nadějným znamením,“ dodal biolog. Dokládá to podle něj, že se daří její ekosystém udržovat ve stále dobrém stavu, a to přes ekologické hrozby, jimž čelí.

Mekong protéká Čínou, Myanmarem, Laosem, Thajskem, Kambodžou a Vietnamem a je domovem rovnou několika druhů obřích sladkovodních ryb. Jeho složité a navzájem provázané systémy čelí mnoha výzvám. V posledních letech je to zejména program na výstavbu přehrad, který může narušovat místa, kde se ryby tradičně třou.

Kromě toho se zde navíc masivně staví a těží a vznikají továrny, což snižuje kvalitu vody v řece, narušuje její klid a omezuje život zvířat. A samozřejmě také v okolí přibývá lidí, což představuje další významný tlak na ekosystémy.

Obří rejnok pomůže výzkumu

Rekordně urostlý rejnok se vrátil do vod Mekongu. Vědci mu ale ještě před tím vložili do blízkosti ocasu zařízení, které bude celý příští rok odesílat informace o tom, kde se pohybuje a jak se chová, což pomůže popsat život těchto tvorů v jejich přirozeném prostředí. A to by mohlo zase pomoci zjistit, jak je ochránit.

Sladkovodní rejnok není ve skutečnosti ryba, ale paryba. Oficiálně se jmenuje trnucha thajská, někdy se označuje i jako trnucha říční. Obvykle žije na písčitém a bahnitém dně, kde loví malé rybky a bezobratlé organismy. Bohužel čelí v posledních desetiletích velkému rybářskému tlaku hlavně kvůli masu, které je oblíbenou pochoutkou především ve středním Thajsku a v Kambodži. Proto také Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil tento druh za ohrožený.

Trnucha se sice vyskytuje v celé jihovýchodní Asii, přesto se toho o ní příliš neví. „Nemáme o ní téměř žádné informace. Nevíme nic o její historii. Nevíme nic o její ekologii, o jejích migračních vzorcích,“ vyjmenovává Hogan.

Zajímavé je, že v posledních dvou měsících byli ve stejné oblasti pozorováni další tři tito majestátní rejnoci, pokaždé samice. Podle vědců by to mohlo naznačovat, že se jedná o místo, kde se tento druh tře – což by zvyšovalo tlak na intenzivní ochranu oblasti.

Ohrožení obři

„Velké ryby jsou celosvětově ohrožené. Jsou to přitom velmi důležité druhy. Trvá jim dlouho, než dospějí, takže pokud jsou vyloveny dříve, nemají šanci se rozmnožit,“ podotkl Hogan.

„Mnoho těchto velkých ryb migruje, takže potřebují velké oblasti, aby přežily. Jsou ovlivněny například fragmentací biotopů kvůli přehradám a samozřejmě jsou ovlivněny i nadměrným rybolovem. Takže asi sedmdesáti procentům obřích sladkovodních ryb hrozí vyhynutí – a všem druhům v Mekongu,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...