V Egyptě vymýtili malárii

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli oznámila, že udělila Egyptu certifikát země bez malárie. Vymýcení nemoci, která se v této severoafrické zemi vyskytovala od nepaměti, označila za historické.

„Malárie je stará jako egyptská civilizace sama. Ale nemoc, která sužovala faraony, nyní patří do její historie,“ prohlásil šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. WHO pochválila egyptskou vládu a egyptský lid za snahy vymýtit malárii, ale zároveň tamní zdravotnické úřady upozornila, že je nutné „zůstat ve střehu“, aby se nákaza v zemi v budoucnu opět nerozšířila.

Egyptské úřady zahájily první snahy o vymýcení smrtelného infekčního onemocnění přenášeného komáry téměř před sto lety.

Co znamená země bez malárie

Aby země získala potvrzení, že se na jejím území malárie nevyskytuje, musí prokázat, že se jí podařilo v posledních alespoň třech letech zamezit místnímu přenosu nákazy. Navíc musí prokázat, že zavedla opatření proti tomu, aby se na její území nemoc vrátila. Na seznamu států, kde se malárie nevyskytuje, je nyní 44 zemí a jedno území, shrnula WHO.

Malárie je infekční onemocnění, jehož původce přenášejí samičky komárů rodu anopheles. Tito komáři obvykle na člověka útočí od soumraku do úsvitu. Nemoc napadá červené krvinky a jejím hlavním projevem je horečka. Malárie se dá vyléčit, pokud se s léčbou začne okamžitě. Smrtelné nebezpečí představuje hlavně pro malé děti.

Barevná elektronová mikrofotografie zobrazující parazita malárie (vpravo, modře), který se přichytí na lidskou červenou krvinku. Detail ukazuje místo přichycení při větším zvětšení
Zdroj: NIAID

Každoročně si malárie vyžádá přes 600 tisíc životů, zejména z řad afrických dětí, a miliony lidí se jí nakazí. Ačkoliv se v některých zemích proti nemoci očkuje, zavedenými nástroji v prevenci zůstávají moskytiéry a antimalarika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...