V čínské laboratoři se koronavirus přenesl z extrémně infikované kočky na jinou

Čínští vědci zkoumali přenos nemoci COVID-19 mezi kočkami. Tři zvířata nakažená extrémně velkým množstvím viru zavřeli do klece nedaleko zdravých a na jednu z nich se nemoc kapénkami přenesla. Výzkum zatím nebyl recenzován. Pokud se potvrdí, může to odhalit jednu z cest šíření nemoci, protože z předchozích výzkumů se zdá, že virus se může přenášet z člověka na kočku. O přenosu opačným směrem zatím není nic známo.

Výzkum vedli veterináři z čínského Charbinu. Jejich studie naznačuje, že kočky jsou vysoce citlivé na nový koronavirus a také jsou schopné ho mezi sebou přenášet pomocí kapének. Naopak psi, drůbež, vepři a kachny se touto nemocí nakazí jen velmi nepravděpodobně.

První informace o tom, že by se pandemie mohla týkat i koček, přišly z Belgie. Asi týden poté, co se nakazil majitel kočky, objevily se podobné symptomy také u zvířete: zhoršený dech, průjem a zvracení. Testy provedené veterináři z univerzity v Liège pak prokázaly, že zvířata jsou opravdu nakažená novým koronavirem.

V čínském experimentu se jednalo jen o několik zvířat, která navíc byla nakažena extrémně silným množstvím viru, s jakým by se neměla normálně šanci potkat – podmínky tedy byly výjimečné a není jasné, zda by k něčemu takovému mohlo dojít v reálném životě. Studie zatím ani neprošla recenzním řízením. Podle vědců je ale tento výzkum důležitý pro pochopení toho, jak fungují přenosy virů z lidí na zvířata – i jestli má důvod uplatňovat nějaká přísnější pravidla pro kontrolu domácích zvířat.

„Sledování koček na Sars-CoV-2 by mělo být považováno za součást eliminace nemoci COVID-19 u lidí,“ uvedli vědci.

Jak probíhal výzkum

Čínští veterináři nakazili novým koronavirem pět koček. Tři ze zvířat pak umístili do klecí poblíž zvířat, která nebyla nakažená. Jedno z těchto zvířat se opravdu od infikovaných koček nakazilo, a to přesto, že se jich vůbec nedotýkalo – přenos tedy musel proběhnout vzduchem kapénkami.

Vědci potom experiment provedli ještě jednou na jiné skupině koček – pokus dopadl stejně. Virem se nakazily také fretky, což se ale ví delší dobu, právě na nich se totiž testují očkování proti nemoci COVID-19.

Podle dalších expertů jsou tyto výsledky věrohodné, ale nenaznačují, že by kočky byly významnou cestou, jak se virus mezi lidmi šíří. Především proto, že zatím neexistuje žádný důkaz, že by se nemoc od koček mohla přenášet na lidi.

Profesor Eric Fèvre, z Liverpoolské univerzity pro deník Guardian uvedl: „Lidé by, zejména pokud jsou nakažení, měli dodržovat běžná opatření – jako třeba mýt si ruce, když si hrají se zvířaty, ale také omezit příliš intimní kontakt se svými zvířaty. Je důležité dodat, že tento výzkum neříká nic o tom, jak se virus z koček dostává a jestli pak jsou zvířata infekční pro člověka.“

Jiné vědce tyto výsledky příliš nepřekvapily, protože přenos na kočky se prokázal už dávno také u viru SARS, který je geneticky s novým koronavirem téměř totožný. Profesor Jonathan Ball, virolog z univerzity v Nottinghamu dodává: „Je nutné připomínat si, že kočky nehrají v přenosu na lidi významnou roli, a možná dokonce nehrají vůbec žádnou roli. Samozřejmě, pokud si myslíte, že máte COVID-19 a žijete s kočkou, bylo by dobré omezit interakci i s kočkami.“

Zákaz konzumace kočičího masa

Čínské město Šen-čen se už v rámci opatření proti nákaze koronavirem rozhodlo zakázat konzumaci psů a koček, nařízení vejde v platnost 1. května. Vědci již dříve varovali, že koronavirus se na lidi přenesl ze zvířat. První nákazy byly zaznamenány na přelomu roku v souvislosti s trhem ve středočínském městě Wu-chan, kde se prodávají mořské plody, ale také divoce žijící zvěř jako netopýři, hadi či cibetky

„Kočky a psi si vytvořili mnohem bližší vztah s lidmi než ostatní zvířata. Zákaz pojídání psů, koček a dalších domácích mazlíčků je v rozvinutých zemích běžný, stejně jako v Hongkongu a na Tchaj-wanu,“ napsala místní vláda ve zdůvodnění svého rozhodnutí. „Zákaz tedy odpovídá i požadavkům lidské civilizace,“ dodala vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...