V Česku se po revoluci prohloubila feminizace školství. Muži chybí víc než na Západě

V Česku se v uplynulých třiceti letech prohloubila feminizace školství. Řada kvalitních učitelů přešla do jiných profesí, muži přitom častěji než ženy. Kolem 70 procent bývalých vyučujících opustilo školství po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Z učitelské profese podle výzkumu odešla asi třetina pedagogů. V evropském průměru se této práce vzdal každý čtvrtý vyučující.

Analýza vychází ze zjištění od 4600 respondentů, kteří alespoň jednou za svou pracovní kariéru dělali učitele. Většina začala pracovat mezi roky 1950 a 1985. Byli z různých zemí v Evropě. Více méně všechny státy se podle studie potýkají s nedostatkem kvalitních učitelů a dlouhodobě nízkým zastoupením mužů v učitelské profesi.

K prohloubení feminizace školství v Česku podle autorů studie přispěla i ekonomická transformace v 90. letech minulého století, která otevřela možnosti lepších výdělků mimo školství. Muži v postkomunistických zemích pak odcházeli ze školství o deset procentních bodů častěji než jejich mužští kolegové v západoevropském regionu, uvedli vědci.

Podíl odchodu mužů byl podle nich ve srovnání se ženami v postkomunistických zemích až o 22 procentních bodů vyšší, zatímco v celoevropském průměru tento rozdíl činil kolem 7,7 procentních bodů.

Častěji odcházejí mladí a kvalifikovaní

Podle spoluautora studie Filipa Pertolda to mělo výrazný dopad na feminizaci školství. „Pokud porovnáme mladší a starší generace učitelů, vidíme, že v Česku je prudce klesající podíl mužů-učitelů nastupujících do učitelské profese. Podíl mužů mezi učiteli na začátku a na konci kariéry se pak ve střední Evropě snížil o šest procentních bodů u učitelů,“ upozornil.

Kolem 59 procent bývalých vyučujících v Česku podle studie přešlo do jiných kvalifikovaných profesí a jen 28 procent na méně kvalifikované administrativní pozice. „To naznačuje, že rozhodnutí o odchodu ze školství dělají spíše učitelé kvalitnější,“ míní vědci.

Učitelskou dráhu podle jejich zjištění opouští častěji mladší pedagogové. „Celých 70 procent odchodů se týká učitelů po první pracovní zkušenosti ve školství,“ napsali. V průměru čtvrtina bývalých učitelů opustila školství do dvou let po svém nástupu a dalších asi deset procent do deseti let.

Na změny chybí peníze

K prevenci před odchody učitelů z profese v tuzemsku podle autorů studie chybí dostatečné nástroje. Poukázali na to, že zatím není uzákoněno takzvané adaptační období pro uvádění do profese, nejsou zavedeny standardy kvality učitelství a neexistuje kariérní systém spojený s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků.

„Jediným pozitivním trendem zůstává nárůst platů učitelů, který za posledních deset let stoupnul ze 110 procent průměrné mzdy na 130 procent. Tím se, ve srovnání k platům dalších vysokoškolsky vzdělaných lidí v zemi, posouvá Česká republika z jedné z nejnižších pozic v EU směrem k jejímu průměru,“ uzavřeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...