V Cambridge vyrobili energetický článek ze sinic. Už rok bez přestávky pohání počítač

Univerzita v Cambridge oznámila, že v experimentu už rok pohání počítač pomocí sinic. Zařízení se bez problémů vejde do běžné domácnosti a má podle jeho autorů velký potenciál.

Vědci využili sinice druhu Synechocystis, které umí získávat energii přirozenou cestou ze Slunce s pomocí fotosyntézy. Systém je přitom vyrobený ze zcela běžných, laciných a z velké části i recyklovatelných materiálů, samotné sinice jsou netoxické. Autoři uvedli, že zařízení „má potenciál jako spolehlivý a obnovitelný způsob napájení malých zařízení“.

  • Jedny z vývojově nejstarších organismů, které osídlily vodu.
  • Nejstarší fosilie se sinicemi jsou tři a půl miliardy let staré.
  • Vědci popsali několik tisíc druhů sinic ve zhruba dvou stech rodech.
  • Vyskytují se ve všech druzích prostředí i mimo vodu, a to včetně nejextrémnějších podmínek – v poušti, termálních pramenech, kamenech nebo ledovcích.
  • Zdroj: Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny

Zatím je tento systém jen malý, má rozměry jedné tužkové baterie, ale vědci ho navrhli tak, aby byl škálovatelný, tedy aby se dal použít v mnohem větších měřítkách. Ideální by podle nich byl pro napájení spousty předmětů, které jsou a ještě více budou součástí takzvaného internetu věcí. Tím se míní rozsáhlá a stále se rozrůstající síť elektronických zařízení, z nichž každé spotřebovává malé množství energie a která shromažďují a sdílejí data v reálném čase prostřednictvím internetu, jako například chytré hodinky. 

Jak to funguje?

Princip „sinicové elektrárny“ je jednoduchý – zařízení mění energii získanou fotosyntézou na elektřinu. Proud pak interaguje s hliníkovou elektrodou a napájí procesor počítače. Tato energie stačí k tomu, aby poháněla mikročip ARM Cortex-M0+, což je jedno z nejméně energeticky náročných zařízení tohozo typu. 

Profesoři Howe (vlevo) a Bombelli (vpravo) se sinicemi
Zdroj: Cambridge University

Profesor Christopher Howe z katedry biochemie Cambridgeské univerzity uvedl: „Tohle naše fotosyntetické zařízení se nevybíjí tak jako baterie, protože jako zdroj energie neustále využívá světlo.“ Sinice se přitom nemusí krmit, protože si samy vytvářejí potravu při fotosyntéze. A přestože fotosyntéza vyžaduje světlo, může zařízení vyrábět energii i v době tmy. Vědci se domnívají, že je to proto, že sinice zpracovává část své potravy, když není světlo, a to pokračuje ve výrobě elektrického proudu.

Paolo Bombelli, který výzkum vedl, dodal: „Dost nás překvapilo, jak konzistentně systém pracoval po dlouhou dobu – mysleli jsme si, že po několika týdnech přestane fungovat, ale on prostě pokračoval ve výrobě energie dál.“ Bombelli toto zařízení popsal v květnovém čísle odborného časopisu Energy & Environmental Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...