Vypuštění největšího tuzemského satelitu na oběžnou dráhu připravuje brněnská firma OHB Czechspace. V konsorciu s několika vědeckými pracovišti a dalšími firmami vede přípravu mise SOVA, která bude mít dva vědecké cíle: shromažďovat údaje o dějích v horních vrstvách atmosféry, takzvaných atmosférických gravitačních vlnách, a také o radiaci ve vesmíru. Výsledkem by mohlo být lepší předvídání extrémního počasí. Přínosy mise v Brně představili zástupci OHB Czechspace i vědeckého týmu.
S hmotností 180 kilogramů by se SOVA měl stát největším českým satelitem – jeho hmotnost má být asi dvakrát vyšší než šedesátikilové družice Magion 5. Na oběžnou dráhu by se měl vydat v roce 2028 a Zemi bude obíhat nejméně dva roky. OHB projekt připravuje jako součást programu Ambiciózní projekty ČR Evropské vesmírné agentury (ESA) a ministerstva dopravy, v září budou projekty vyhodnoceny a některé se vyberou k realizaci.
„Realizační fáze projektů nesmí přesáhnout 30 milionů eur, tedy 724 milionů korun, vybrané mise budou financovány ze zdrojů ministerstva dopravy,“ uvedl ředitel firmy OHB Czechspace Vít Pavelec. Pokud se konsorciu nepodaří dotaci získat, bude společně s vědeckým týmem hledat alternativní partnery, kteří by se na realizaci mise finančně podíleli.
Vlny v atmosféře ovlivňují počasí
Název mise SOVA vychází z anglického názvu pro družicové pozorování vln v atmosféře. Podrobnější informace o těchto vlnách ve vyšších vrstvách atmosféry by měly umožnit přesnější předpovídání extrémního počasí, jako jsou přívalové deště, silné bouře, tornáda, záplavy a další jevy.
„Aby bylo možné předpovědět počasí na delší dobu, je třeba v ní zohlednit proudění ve vyšších atmosférických vrstvách. Proudění vzduchu je silně ovlivněno atmosférickými gravitačními vlnami, ale jejich mapování ze zemského povrchu je velmi omezené,“ uvedl Jaroslav Chum z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který je členem týmu.
Optické nástroje pro mapování těchto vln vyvíjí OHB Czechspace společně s firmou Meopta a OHB System. Další přístroje, které mají být součástí družice, budou měřit radiaci ve vesmíru. „Informace z radiačního měření ve vesmíru nám pomohou lépe pochopit účinky radiace, které jsou zařízení, ale i lidské posádky ve vesmíru vystaveny. To může posloužit inženýrům k vývoji radiačně odolnějších součástek nebo systémů zmírňujících účinky radiace,“ uvedla Iva Ambrožová z Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Konsorcium vedené OHB Czechspace před několika týdny úspěšně ukončilo první fázi projektu, která ověřovala proveditelnost celé mise. V další fázi odborníci rozpracují zvolený design do větších detailů na základě analýz, které byly součástí předchozí fáze. Vznikne tak předběžný návrh družice s jasnou podobou všech systémů a funkcí.
