V Brně operovali štítnou žlázu přes dutinu ústní. První a ojedinělý zákrok je bez viditelných jizev

První operaci štítné žlázy cestou dutiny ústní provedli v Česku lékaři Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Ojedinělý zákrok podle vyjádření nemocnice proběhl uspokojivě a nyní je pacient v rekonvalescenci.

Základní rozdíl oproti klasické konvenční operaci štítnice a příštítných tělísek spočívá v tom, že se při nové metodě nedělá řez na krku, ale z vnitřní strany dolního rtu. Díky zvětšení a přiblížení kamerou je operační oblast přehlednější. Pro pacienta, který je v celkové narkóze, je výhoda především kosmetická, protože mu nezůstane na krku viditelná jizva jako při klasické operaci.

Navíc lékaři udávají i menší bolestivost. K zákroku, který se uskutečnil na konci října, se využily přístroje a nástroje totožné jako u laparoskopických operací. Provedl jej tým lékařů pod vedením operatérky Marcely Linhartové z Chirurgické kliniky FN Brno a LF MU.

Jak vypadá operace

„Po odtažení dolního rtu provedou chirurgové tři řezy, kterými zavedou operační tubusy. Těmito kanály pak po vrstvách přes páskové svaly za pomoci endoskopických nástrojů otevřou prostor, kde je uložena štítná žláza a příštítná tělíska. Dále postupují stejně jako u konvenční metody,“ vysvětlují lékaři.

Rekonvalescence je podobná jako u pacientů po klasické operaci, průměrně 14 dní s hospitalizací od čtyř do pěti dní. Otok v dolních partiích obličeje a krku velmi rychle odeznívá. Většinou ale rekondice trvají tři až čtyři týdny kvůli nastavení hormonální substituční léčby a stabilní hladině hormonů.

Poprvé v Česku

Marcela Linhartová si tuto novou metodu osvojila ve Vídni, kde absolvovala workshop k certifikaci pro provádění v Česku. Do České republiky se tak dostala další miniinvazívní metoda, která obohacuje endokrinní operace o další šetrný chirurgický přístup. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...