V Baltu mohou zkorodovat chemické zbraně z druhé světové války. Vědci varují před ekologickou katastrofou

Dno Baltského moře je zaneřáděno minami, bombami a sudy s chemickými zbraněmi z druhé světové války, které by mohly způsobit ekologickou katastrofu, jelikož časem zkorodují. Napsal to polský list Gazeta Wyborcza. Na různých místech Baltu podle něj může ležet čtyřicet až sto tisíc tun nechtěných připomínek konfliktu, přesné množství je složité odhadnout. Stejně obtížné je podle něj přesně určit všechna místa, kde se nacházejí.

„Po Postupimské konferenci byli zodpovědní za 'neutralizaci' německých chemických zbraní mimo jiné vojáci Sovětského svazu, kteří likvidovali muniční sklady v Polsku a Německu,“ píše polský deník.

Jako hlavní oblast skládky byla podle něj nejprve vybrána Gotlandská pánev, která se nachází mezi Švédskem a pobaltskými státy. „Trasa se však ukázala být pro Rusy příliš dlouhá. Tuny barelů byly shazovány z lodí na náhodných místech podél tras konvojů,“ píše list. Nádoby s chemickými zbraněmi poté unášela voda, dokud se dřevo nerozpadlo, načež skončily kdesi na dně Baltu.

Dalšími místy pro potopení zbraní byla Bornholmská pánev nacházející se východně od dánského ostrova Bornholm, kde podle oficiálních sovětských dokumentů skončilo v hloubce zhruba sto metrů pod hladinou přibližně čtyřicet tisíc tun zbraní. Desítky tun jich leží také v Gdaňské pánvi u Polska.

Barely i miny s yperitem

V případě chemických zbraní jde podle Gazety Wyborcze hlavně o barely s yperitem, letecké bomby a miny obsahující bojové chemické látky (zejména yperit a arzen). „Jak jsou tyto látky nebezpečné, nejednou zjistili rybáři na Helském poloostrově, kteří zvědaví na nálezy v sítích otevírali nádoby, což končilo popáleninami,“ poznamenal deník.

Vědci z Polské akademie věd provedli v letech 2011 až 2019 výzkum, podle něhož například yperitová bomba kontaminuje vodu v okruhu až sedmdesáti metrů, zabíjí při tom podmořskou faunu a flóru. Podle profesora Jacka Beldowského z Ústavu oceánologie Polské akademie věd výzkumníci zjistili, že v oblastech, kde se nacházejí staré zbraně, se u ryb častěji vyskytují nemoci. „Mají více parazitů, bakteriálních kožních onemocnění, poškození tkání,“ přiblížil Beldowski.

Vědci varují, že v průběhu let munice koroduje a uvolňuje nebezpečné chemické látky do Baltského moře. Problematikou se podle Gazety Wyborczi na konci července zabývali polští činitelé a vědci na mimořádném zasedání senátního výboru pro klima. Maršálek Pomořanského vojvodství Mieczyslaw Struk prohlásil, že chemické zbraně v Baltu jsou tikající bombou, kterou je třeba zlikvidovat. Problém jsou podle něj rovněž vraky potopených lodí, které mají plné palivové nádrže.

Celosvětový problém

Gazeta Wyborcza dále připomíná, že polský Nejvyšší kontrolní úřad loni vytkl úřadům, že se problémem nechtějí zabývat. Vláda nicméně ujišťuje, že znečištění Baltského moře monitoruje a neexistuje podle ní vážná hrozba.

Profesor Beldowski poukazuje na to, že jde přitom o problém celosvětový, žádná země podle něj není schopna zvládnout likvidaci chemických látek sama. Operace na vyzdvižení těchto zbraní by přišla na miliardy eur, píše list. „Vytahování chemických zbraní by se mělo dít na základě mezinárodního fondu, díky němuž by se od zbraní čistila moře a oceány na celém světě,“ domnívá se Beldowski.

A upozorňuje, že problém sám od sebe nezmizí. „Přijde doba, kdy bude třeba jednat. Nebezpečné sloučeniny se do moře uvolňují neustále, problém je otázka rozsahu. Jestli se uvolní všechno najednou a nastane ekologická katastrofa, nebo se budou uvolňovat postupně,“ upozorňuje vědec. „I kdybychom předpokládali optimistický scénář, tak v místech, kde jsou úniky, bude mít znečištění vliv na mořský ekosystém. Ale bude rozptýlenější a více rozložené v čase. Bude méně ryb anebo budou více nemocné, ekosystém bude slabší, biodiverzita se sníží,“ varuje Beldowski.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...