V Alpách sněží mikroplasty z Paříže, Londýna či Porúří

Nanoplasty objevené na vrcholech Alp přinesly větry, které vanou z německých měst, Paříže či Londýna. To je závěr průzkumu, který uskutečnili vědci z univerzity v Utrechtu. Podle nich není výskyt velmi malých částí plastů na vrcholcích alpských hor původní. Modely podle nich poukázaly na souvislost mezi výskytem velmi malých částic plastů a větry, které vanou ze znečištěnějších částí Evropy.

Vědci z Utrechtské univerzity narazili na nanoplasty v Alpách náhodou, když analyzovali vzorky odebraného sněhu a ledu. Ty nechali vypařit a analýzou páry určili obsah. „Fungovalo to trochu jako mechanický nos,“ uvedl vedoucí výzkumu Dušan Materić. Díky tomu vědci objevili, že ve sněhu a ledu byly přítomny drobounké části plastů o velikosti 200 nanometrů, což je zhruba jedna setina velikosti lidského vlasu. „Vzhledem k tomu, že vysoké Alpy jsou velice odlehlou a nepoznamenanou oblastí, takový výskyt nanoplastů nás velice překvapil,“ uvedl Materić.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Vědci se snažili zjistit, jak se nanoplasty do odlehlé části Alp dostaly. Vycházeli při tom z předpokladu, že nejsou původní. „Pokročilé modely podporují domněnku, že nanoplasty byly do (Alp) přepraveny z městských oblastí,“ dodal Materić. Podle badatelů se podařilo najít souvislost mezi vysokým výskytem nanoplastů a větry, jež vály z Porúří, Nizozemska, Paříže či Londýna. Podle vědců je zjištění „potenciálně alarmující“, protože poukazuje na šíření znečištění z velkých městských oblastí.

Na výzkum přítomnosti nanoplastů a mikroplastů ve vysokých horách se zaměřilo v posledních letech více vědeckých týmů. Například vědecká expedice, která vystoupala na jaře v roce 2019 na nejvyšší horu světa Mount Everest, objevila přítomnost mikroplastů v každém odebraném vzorci sněhu. I tehdy se vědci domnívali, že malé částice plastů mohly na horu přinést silné himálajské větry.

Nanoplasty jsou všude

Stále více studií informuje o tom, kde všude už byly nanoplasty a mikroplasty objevené. Potýká se s nimi Arktida, Sibiř, oceánské dno i pobřeží, ale našly se už také v orgánech zvířattaké lidídokonce v malých dětech.

Samotné mikroplasty zřejmě příliš neškodí – alespoň se to nepodařilo zatím prokázat, byť se tomuto fenoménu věnuje stále více vědců. Živočichům i lidem ale škodí různá aditiva, která se do umělých hmot přidávají při výrobě, aby zlepšovala vlastnosti plastů. A zdraví ohrožuje i to, co vážou na svůj povrch: těžké kovy a další toxiny. To vše totiž v potravním řetězci končí u člověka. Navíc se na mikroplasty umí navázat nejrůznější bakterie, které vyvolávají u zvířat a lidí nemoci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...