V Albánii se nebezpečně šíří invazivní agresivní krab modrý. Napadá ryby, a dokonce i ptáky

Má pěkná azurová klepeta, ale je postrachem albánských rybářů. Kvůli klimatickým změnám a námořnímu provozu se krab modrý ve vodách malé balkánské země množí a likviduje ryby a rybářům sítě.

Modrý korýš pochází ze západního Atlantiku a na jaderském pobřeží Albánie ho biologové pozorují od roku 2006. Vědci ho považují za invazivní druh, který škodí původní mořské biodiverzitě i sociálně ekonomické aktivitě.

Jižně od metropole Tirany, v národním parku Karavasta, kde jsou laguny, kanály a močály, si čtyřiačtyřicetiletý Besmir Hoxha stěžuje na přítomnost „uchvatitele“, který vděčí za svoje jméno bleděmodrým klepetům a jehož krása si v ničem nezadá s jeho agresivitou.

„Náhle tu bylo málo ryb. Berou nám náš denní chléb,“ říká rybář, který musí živit pětičlennou rodinu. Jeho kolega, čtyřicetiletý Stilian Kisha, ukazuje zjizvené prsty, následek stisku obávaných klepet, která rovněž ničí sítě a vybavení rybářů.

„Jsou velmi agresivní a zlí, je to pravé prokletí,“ povzdechne si. „Letos je ten krab všude, na pobřeží moře, podél pobřeží, ale také v řekách a lagunách. Škody jsou obrovské,“ dodává. Dravých a červených ryb ubývá, úhoři zcela vymizeli, uvádějí rybáři. Krabi roztrhají ryby na kousky dokonce i v sítích.

Narušená rovnováha

Rybáři skutečně mají důvod ke znepokojení. Růst počtu krabů modrých, jejichž samičky kladou miliony vajíček, potvrzuje Sajmir Beqiraj, profesor hydrobiologie na Tiranské univerzitě. „Oteplování klimatu vytvořilo podmínky pro přítomnost exotických druhů v místech, kde ještě před několika lety nebyly vhodné podmínky, zejména teplota,“ uvádí vědec.

Dnes krab modrý patří mezi stovku druhů považovaných za nejvíce invazivní ve Středomoří a na Jadranu.

„Narušil již přirozenou rovnováhu původních druhů a kvůli němu klesají počty některých druhů, z nichž některé dokonce vyhynuly, zvláště místní krabi,“ říká vědec. Krab modrý poškozuje podmořské rostlinstvo, které slouží jako potrava místním rybám, a žere slávky a hlemýždě, zejména mladé, které snadněji dohoní.

Maso, které nemá kupce

Útočí dokonce i na ptáky, uvádí Besmir Hodža. Modrý krab zlomil nohu jednomu plameňákovi, doplňuje. Oba rybáři líčí, jak v některé dny sesbírají až 300 kilogramů krabů, ale vyloví jen pět až šest kilogramů ryb.

Maso korýšů se těší oblibě pro svou jemnost, ale jejich konzumace není v Albánii rozšířená. Kilogram kraba stojí v přepočtu deset korun, zatímco kilogram červených ryb asi 360 Kč. „Pro kraby tady není žádný trh,“ říká Besmir Hodža. Ani vývoz není možný, protože export nezmrazených výrobků do Evropské unie je zakázaný.

Besmir a Stilian bezmocně pohlížejí na hory krabů zachycených do sítí a do přehrady, kterou postavili na jednom z kanálů v naději, že do ní chytí ryby. „Denně soupeříme s krabem, kdo první uloví ryby, ale také dnes ráno krabi zase vyhráli,“ říká s trpkým úsměvem Stilian.

Jak se loví krab

Rybáři čekají, až s tím úřady něco udělají, a zatím mají za spojence slunce. A sílu svých paží, když táhnou modré kraby na pevnou zemi, aby je tu nechali uhynout.

„Házíme je daleko, aby nemohli klást vejce do moře. To je všechno, co nám zbývá: nechat je rozložit se na slunci,“ říká sedmadvacetiletý rybář Adrian Kola a hází velký pytel s korýši na mrtvoly jejich kolegů.

„Je třeba rychle najít řešení, jinak bude brzy těžké kontrolovat invazi stejně nebezpečnou, jako je koronavirus,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...