V Africe se rychle šíří nemoci ze zvířat na lidi. Za deset let jich přibylo 63 procent

V Africe za poslední desetiletí přibylo 63 procent případů, kdy se nemoc původně typická pro zvířata přenesla na člověka. Informovala o tom Světová zdravotnická organizace (WHO). Upozornila, že jde o znepokojivé znamení toho, že lidstvo se v budoucnu možná bude muset potýkat s častějším výskytem přenosu původně čistě zvířecích chorob na člověka, jako jsou opičí neštovice, ebola nebo covid-19.

Obzvláště rychle těchto nemocí přibylo v období 2019 až 2020, kdy představovaly polovinu závažných zdravotních událostí v Africe. Podle kritérií WHO jde o situaci, která znamená bezprostřední hrozbu pro lidské zdraví a vyžaduje okamžitou reakci.

V sedmdesáti procentech případů šlo o ebolu a další krvácivé horečky, dále pak o nemoci jako opičí neštovice, horečka dengue, antrax a mor.

„Musíme zasáhnout, abychom zastavili zoonózy dříve, než se budou moci výrazně rozšířit, a musíme zabránit tomu, aby se z Afriky stalo místo, kde se ve velkém objevují infekční nemoci,“ řekla šéfka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová. Nemoci ze zvířat se podle ní sice v Africe na člověka přenášejí po staletí, v poslední době, kdy se na tomto kontinentu více cestuje, je ale pro viry snazší se šířit přes hranice.

Afrika se mění a nemoci také

WHO připomněla, že populace Afriky roste nejrychleji na světě, což vede ke zvětšování měst a zmenšování volného prostoru pro divoce žijící zvířata. Vědci se obávají, že nemoci, které se dříve objevovaly v odlehlých, venkovských oblastech a nedostaly se z nich dál, se nyní mohou rychleji rozšířit do afrických velkoměst a z nich potom do jiných částí světa.

AP uvádí, že při epidemii eboly v západní Africe v roce 2014 situace nebyla dramatická, dokud se nákaza nerozšířila do hlavních měst zasažených zemí. Celkem tehdy zemřelo více než deset tisíc lidí a ebola se tehdy objevila i v několika městech v Evropě a ve Spojených státech.

Opičí neštovice se až do letošního května ve velké míře neobjevovaly mimo střední a západní Afriku, kde toto onemocnění trápí lidi po desítky let. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí se nyní touto nemocí nakazilo více než jedenáct tisíc lidí v nejméně 65 zemích světa včetně Česka. Ve většině z nich přitom dříve výskyt opičích neštovic nezaznamenali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...