Ani umírněná konzumace alkoholu není zdraví prospěšná. Vyplývá to z analýzy více než stovky studií za posledních 40 let, která vyšla letos v březnu. Dosavadní výzkum hovořil o možné souvislosti střídmého pití alkoholu s nižší úmrtností, především v případě červeného vína. Podle vědců byl ale do značné míry zkreslený. Nepoukázal totiž na fakt, že i lehčí a střídmí pijáci mají nespočet dalších zdravých návyků a výhod a často byli srovnáváni se skupinou abstinentů tvořenou bývalými pijáky, kteří pít přestali kvůli zdravotním problémům.
„Když srovnáte tuto nezdravou skupinu s těmi, kdo pokračují v pití, vypadá to, že současní pijáci jsou zdravější a mají nižší úmrtnost,“ vysvětlil Tim Stockwell z kanadské výzkumné instituce Canadian Institute for Substance Use Research, který se na analýze podílel. Dodal, že když se tento faktor zohlední, údajné výhody umírněného pití se tím značně zmenší a stanou se statisticky nevýznamnými.
Ženy mají podle nové studie vyšší riziko předčasného úmrtí s denní konzumací více než 25 gramů alkoholu, což je méně než dvě malá piva nebo tři decilitry vína. U mužů riziko úmrtnosti roste s vypitím více než 45 gramů alkoholu za den.
Zkreslení výzkumných skupin bylo podle Stockwella dané tím, že lidé, kteří se rozhodli abstinovat, jsou ve společnosti stále ještě menšinou a mnohdy nepijí alkohol kvůli zdravotním problémům, žijí s postižením nebo pocházejí z nízkopříjmového prostředí. Zdraví střídmých pijáků je naopak chráněné několika faktory. Mnohdy jsou bohatší, častěji se věnují pohybu, zdravěji se stravují, méně často trpí nadváhou, a podle vědců mají dokonce lepší zuby.
Zpochybněné J
Představa, že umírněná konzumace alkoholu může být zdraví prospěšná, je téměř sto let stará. V roce 1924 ji představil biolog Raymond Pearl z Univerzity Johnse Hopkinse, který na grafu s křivkou ve tvaru písmene J ukázal, že střídmí pijáci měli nejnižší úmrtnost na všechny příčiny. Vrchol písmene představoval dobře známá rizika konzumace velkého množství alkoholu, jako jsou onemocnění jater a dopravní nehody. Háček vlevo představoval abstinenty.
Především červené víno se doposud těšilo reputaci nápoje, jehož pití může mít pro zdraví přínos díky vysoké koncentraci antioxidantu resveratrol, který obsahují například také borůvky nebo brusinky.
Hypotéza o příznivém vlivu umírněné konzumace alkoholu se ale stala terčem kritiky v souvislosti s rolí alkoholového průmyslu ve financování výzkumu, která v posledních letech vyšla najevo.
Novější výzkumy zjistily, že i umírněná konzumace alkoholu – včetně červeného vína – může přispívat ke vzniku rakoviny prsu, jícnu a hlavy a krku, vysokého krevního tlaku a závažné srdeční arytmie zvané fibrilace síní.
