Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.

Oxytocin se uvolňuje například při objímání nebo líbání a může posílit imunitní systém a minimalizovat stres, strach nebo bolest. Výrazný nárůst jeho koncentrace v krvi však dokáže i společné hraní nebo poslech živé hudby. „Hudba je dokonce lepší než polibky nebo sex,“ řekl umělecký ředitel Drážďanského hudebního festivalu Jan Vogler.

Zjištěné hodnoty hormonu u návštěvníků akce a hudebníků byly částečně vyšší, než jaké starší studie ukázaly po intimním polibku nebo dokonce sexu, dodal Vogler.

„Hormony štěstí“ je lidové označení pro skupinu hormonů a neurotransmiterů, které u lidí vyvolávají pocity potěšení, blaha, štěstí, lásky a podobně. Řadí se mezi ně serotonin, dopamin, oxytocin a endorfiny.

Zdroj: NZIP

Při koncertu v Centru pro regenerativní léčbu v Drážďanech byla u dobrovolných účastníků studie nejdříve naměřena průměrná hodnota 37,54 pikogramu oxytocinu v mililitru krve, po koncertě už to bylo 203,17 pikogramu na mililitr. Pikogram je biliontina gramu.

Radují se diváci i hudebníci

Efekt byl stejně zřejmý i u hudebníků. „Zatímco vzájemné objímání přineslo jen malou změnu, společné hraní vedlo k jasnému zvýšení, v průměru o 88,49 pikogramu na mililitr,“ uvedl profesor místní Technické univerzity Clemens Kirschbaum, který experiment vedl.

Podle vědeckých zjištění vede dvacetisekundové objetí s partnerem ke zvýšení hladiny oxytocinu o tři až pět pikogramů na mililitr a velmi těsná fyzická blízkost vede ke zvýšení o padesát až 150 pikogramů na mililitr. To znamená, že „společné hraní hudby může vytvořit hlubší biologické pouto než objetí“, řekl Kirschbaum.

Mnoho posluchačů navíc hovořilo o silném pocitu spojení s hudebníky a dalšími návštěvníky koncertu. Byli to především ti, kteří hudbu vnímali jako expresivní, emocionální nebo estetickou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...