Oceánologové v posledních týdnech bedlivě sledují postup obří ledové kry nazvané A-68, která se pomalu posouvá k ostrovu Jižní Georgie v jižním Atlantském oceánu. Toto britské zámořské území je domovem milionů tučňáků, tuleňů a další subpolární fauny a flory. Pokud by ledový kolos narazil na pevninu či kontinentální šelf, mohl by je vážně ohrozit, píše agentura Reuters.
Obrovská masa ledu, která se odtrhla od antarktického ledovce Larsen-C v červenci 2017, se po dva roky sunula otevřeným mořem. Pak ji ale strhl největší mořský proud na Zemi, takzvaný Západní příhon. Ten ve směru hodinových ručiček obtéká Antarktidu. Ledovec nyní míří přímo na Jižní Georgii a v následujících dnech by mohl odlehlý ostrov zasáhnout.
S rozlohou 4200 kilometrů čtverečních je kra větší než Singapur nebo Lucembursko. O zhruba 700 kilometrů čtverečních také co do rozlohy převyšuje Jižní Georgii.
„Ve vědecké historii tu nikdy nebylo něco tak velkého, co by mířilo na Jižní Georgii,“ uvedl oceánolog Geraint Tarling z britského úřadu pro výzkum Antarktidy (BAS). „Za běžného stavu bychom očekávali, že se takové ledovce na otevřeném moři rozlámou,“ dodal.
Panují obavy, že se spodní část ledovce zadrhne o dno oceánu v mělčinách u ostrova a rozdrtí tamní podmořský život. Pokud uvázne na úbočí ostrova, může trvat až deset let, než led roztaje nebo se odlomí, varuje Tarling. Asi dvěma milionům tučňáků, kteří na ostrově žijí, by pak zatarasil přístup k moři, kde shánějí potravu pro svá mláďata. Rozpouštějící se sladká voda by zase způsobila, že moře bude nehostinné pro fytoplankton a další živočichy.
Postup takto obrovského ledovce mezi vědci podnítil debatu, zda je jeho odlomení následkem klimatické změny a jestli lze do budoucna očekávat víc podobných obrů.
V nedávné minulosti se v moři okolo Antarktidy objevily i větší ledovce, přičemž ten největší pod názvem B-15 se rozkládal přes 11 tisíc kilometrů čtverečních. Od Rossova šelfového ledovce se odlomil v březnu 2000.
