Spojené státy tento týden slavnostně otevřely novou biolaboratoř, která má za cíl zkoumat ty nejnovější a nejnebezpečnější nemoci hospodářských zvířat. Řada expertů si ale stěžuje, že provádět takový výzkum v Kansasu, tedy centru amerického chovu dobytka, není nejlepší nápad.
Laboratoř virologa Roberta Crosse má jediný cíl: řešit ty nejnebezpečnější viry světa. Pracoval s morčaty nakaženými ebolou i makaky infikovanými horečkou Lassa. Jenže jeho výzkum nedokáže překročit jednu důležitou hranici: není schopný pracovat se zvířaty velkými jako prase nebo většími.
Na rozdíl od filmů, kde se vědci mohou vrhnout na výzkum jakéhokoliv myslitelného tvora, nejsou moderní biolaboratoře na větší tvory připravené. Neumí s nimi manipulovat tak, aby to bylo bezpečné. Jenže nemoci si nevybírají a řada smrtících a snadno přenosných virů i bakterií napadá i tvory velké.
Právě proto je Cross jedním z vědců, kteří jsou nadšení z otevření nové specializované laboratoře NBAF (National Bio and Agro-Defense Facility) v Kansasu – její páska byla slavnostně přestřižena ve středu 24. května.
Ta je úplně první svého druhu v USA, která je určená právě pro výzkum velkých savců nakažených těmi nejvíc smrtícími viry. Vědci budou moci zvířata bezpečně sledovat ve specializovaných dostatečně velkých (a pevných) kójích, laboratoř je také vybavená zvláštními výtahy a jeřáby pro jejich snadný transport v rámci zařízení.
Deset let stavby
Zařízení se stavělo víc než deset let, jeho výstavba stála 1,25 miliardy dolarů – a plně začne fungovat až za několik dalších roků. A navíc je pro řadu expertů značně kontroverzní. Zejména zemědělští specialisté vyjádřili svoje znepokojení nad tím, že laboratoř s tak přísným režimem a tolika smrtícími chorobami vyroste právě v centru amerického farmaření, jímž Kansas je.
Pokud by odsud nějaká taková nemoc unikla, úplně by to zastavilo normální běh života v Kansasu, uvedl pro odborný žurnál Science říká člen představenstva Kansaské asociace chovatelů dobytka Larry Kendig.
Ministerstvo zemědělství USA až doposud zkoumalo nemoci přenosné ze zvířat na lidi, tedy takzvané zoonózy, ve staré federální laboratoři, která byla izolovaná od zbytku světa na malém ostrově Plum Island ve státě New York – vědci jí někdy s nadsázkou říkali „Alcatraz pro nemoci“. Jenže po bezmála sedmi desítkách let provozu už je toto zařízení zastaralé, takže se hledala náhrada.
Newyorští politici odmítli, aby tento potomek laboratoře vyrostl na území jejich státu z bezpečnostních důvodů. A tak úředníci vybrali pro NBAF městečko jménem Manhattan v Kansasu, právě proto, že je zde tolik dobytka a probíhá zde rozsáhlý výzkum zvířecích nemocí.
Někteří Kansasané se ale obávají, že by odsud něco nebezpečného uniknout mohlo. „Nechápu, proč byste takové zařízení umístili uprostřed vysoce produktivní oblasti s chovem dobytka a pěstováním plodin,“ říká Kendig, jehož ranč leží zhruba 200 kilometrů západně od Manhattanu. S tím, že k podobným událostem už v minulosti došlo, nejčastěji kvůli lidskému selhání. Ještě častější jsou přitom nehody v zařízeních s nižší úrovní zabezpečení, jichž jsou po světě tisíce. Agentura AFP uvádí jako známé případy takových úniků několik situací z celého světa:
- Lidský virus H1N1 – tedy „španělská“ chřipka, která způsobila pandemii v roce 1918, unikl v roce 1977 v Sovětském svazu a Číně a rozšířil se pak po celém světě.
- V roce 2001 psychicky narušený zaměstnanec jedné americké biolaboratoře rozeslal po celé zemi spory antraxu, a zabil tak pět lidí.
- Dva čínští výzkumníci, kteří byli v roce 2004 vystaveni koronaviru SARS, rozšířili nemoc mezi ostatní – jeden člověk v důsledku toho zemřel.
- V roce 2014 byla při stěhování amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv náhodou objevena zapomenutá a ztracená hrstka lahviček s pravými neštovicemi.
Rozhodnutí kritizuje v časopise Science i Laura Kahnová, odbornice na biologickou obranu, která po většinu posledních dvou desetiletí pracovala v Programu pro vědu a globální bezpečnost na Princetonské univerzitě. Argumentuje hodnocením amerického ministerstva obrany z roku 2010, podle kterého by laboratoř v Kansasu měla 70procentní pravděpodobnost, že během 50 let vyvolá epidemii vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky. Pozdější výzkumy sice tuto zprávu krizitovaly jako nedostatečnou, ale podle Kahnové riziko existuje.
Špičkový výzkum s nejlepším zabezpečením
Na 53 tisících metrech čtverečních zde začíná od konce května fungovat laboratoř se zabezpečením na úrovni BSL-4 – nic přísnějšího na světě neexistuje.
Tato zařízení jsou projektována a zajištěna pro bezpečnou práci s nejnebezpečnějšími bakteriemi a viry, které mohou způsobit závažná onemocnění, zejména pro ty, proti nimž není známa žádná účinná léčba ani vakcína. „Mají filtrační systémy HVAC, aby virus nemohl uniknout klimatizací; veškerá odpadní voda, která opouští zařízení, je ošetřena buď chemikáliemi, nebo vysokou teplotou, aby se zajistilo, že v ní není nic živého,“ řekl agentuře AFP Gregory Koblentz, ředitel programu Biodefense Graduate Program na George Mason University.
Všichni vědci, kteří zde pracují, musejí mít špičkovou kvalifikaci a při práci musí dodržovat ty nejpřísnější bezpečnostní protokoly včetně používání ochranných obleků.
Česká republika má podle zprávy Kings College v Londýně dvě zařízení s tímto hodnocením, jednak vojenskou nemocnici v Těchoníně a pak laboratoř v Milíně, kterou provozuje Státní ústav jaderné chemické a biologické ochrany. Všechny biolaboratoře bezpečnostní úrovně 4 ukazuje tato infografika.
Americká laboratoř NBAF má provádět diagnostiku i výzkum a vývoj veterinárních protiopatření proti cizokrajným, nově se objevujícím a zoonotickým chorobám velkých hospodářských zvířat. Výsledkem tamní práce by tedy měly být vakcíny a antivirotika proti nemocem, o jejichž existenci ani ještě nevíme, ale které by mohly napáchat podobné škody jako v současné době dělá ptačí chřipka mezi drůbeží.
Budou se zde také školit státní a federální veterinární lékaři, kteří se v NBAF budou učit rozpoznávat klinické příznaky exotických a nových nemocí.
