Uran a Neptun vypadají jako dvojčata. Astronomové přehodnotili podobu vzdálených planet

Obecné představy o tom, že nejvzdálenější planety Sluneční soustavy Uran a Neptun mají zelenou a temně modrou barvu, zformovaly snímky ze sondy Voayger, podle vědců je ale skutečnost jiná. V nové studii britští astronomové překvapivě ukázali, že planety jsou si svou barevností velmi podobné a mají světlý zelenavě modrý odstín. Nereálné zobrazení planet kdysi vzniklo kvůli použití barevných filtrů, které měly dát vyniknout některým detailům na jejich povrchu.

„Mezi Uranem a Neptunem je nepatrný rozdíl v odstínu modré, ale důležité je tu slovo nepatrný,“ citoval list The New York Times Leigha Fletchera, astronoma z univerzity v britském Leicesteru. Podle něj výsledky nového výzkumu pomůžou „uvést věci na pravou míru“.

Neptun bývá zobrazován jako temně modrý a Uran jako zelenomodrý, přičemž snímky planet pořídila při průletu kolem nich v 80. letech minulého století sonda Voyager 2. Fotografie obou ledových obrů se ale v době vzniku upravovaly zejména co do sytosti barev, aby na nich byly zřetelnější některé podrobnosti.
„V době vzniku se mezi planetárními vědci vědělo o tom, že sytost barev je uměle upravená, a obrázky byly zveřejněny s poznámkou, která na to upozorňovala, ale povědomí o tom se časem vytratilo,“ uvedl podle serveru BBC vedoucí výzkumného týmu Patrick Irwin z Oxfordské univerzity. Barevné úpravy snímků vesmírných objektů jsou zcela běžné, pracuje se s nimi kvůli tomu, aby fotografie byly pro lidské oko zřetelnější.

Nově astronomové kvůli přesné představě o barevnosti Neptunu a Uranu využili spektrograf na Hubbleově vesmírném teleskopu a snímky z obřích teleskopů v Chile. Vyčetli z nich mimo jiné, že barevnost planety Uran se mírně mění v závislosti na ročním období a planeta má zelenější odstín v době, kdy je jeden z jejích pólů nakloněn blíže Slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...