Uran a Neptun ukrývají pod povrchem oceány, naznačuje studie

Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.

Uran a Neptun jsou označováni také jako ledoví obři a myšlenka, že se tam v jisté podobě vyskytuje voda, není nová. Americký expert Burkhard Militzer teď ale v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences předložil teorii, že pod atmosférou planet bohatou na vodík a helium je tekutá vrstva vody a vodíku, která je v případě Uranu hluboká asi osm tisíc kilometrů.

„Myslíme si, že to je oceán,“ řekl Militzer. List NYT podotýká, že tento oceán by byl pod tlakem 60tisíckrát větším než povrch Země, takže by se choval spíše jako kombinace plynu a kapaliny než jako voda na Zemi.

Začalo to modelem

Militzer se zároveň domnívá, že pod vodou se na Uranu a Neptunu nachází podobně tlustá vrstva vysoce stlačené tekutiny složené z uhlíku, dusíku a vodíku. K závěru dospěl na základě počítačového modelu, který simuloval podmínky na daných planetách na pěti stovkách atomů. Výsledkem simulace příslušného tlaku a teploty byl přirozený vznik oddělených vrstev.

„Jednoho dne jsem se podíval na model a voda byla oddělená od uhlíku a dusíku,“ řekl Militzer webu Berkeley News. „Řekl bych, že teď máme dobrou teorii, proč mají Uran a Neptun velmi odlišná pole,“ poznamenal.

Odkazoval tím na magnetická pole planet, která se liší od dalších planet Sluneční soustavy. Odlišnost odhalila sonda Voyager 2, která Uran a Neptun pozorovala před více než třiceti lety. Ukázalo se, že ledoví obři nemají dvoupólové magnetické pole vycházející z centra planety jako Země, Jupiter či Saturn, nýbrž jej mají výrazně posunuté mimo střed. Zjištění naznačovalo, že hluboko uvnitř dvou planet nedochází ke konvekčnímu proudění, které vytváří dipolární pole.

Podle Berkeley News už před více než dvaceti lety dva vědecké týmy nabídly odpověď, že Uran a Neptun tvoří vrstvy, které se nepromíchávají, což brání konvekci. Jiní vědci se podle NYT domnívali, že vnitřek planet je více smíšený. Militzerovo vysvětlení nyní naznačuje, že neuspořádanou podobu magnetických polí způsobuje vrchní vrstva vody.

„Doteď jsme v podstatě nic nevěděli,“ komentoval novou teorii planetární vědec Adam Masters působící na výzkumné univerzitě Imperial College London. „Takže tahle hypotéza je velmi působivá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...