Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.
Odborníci na hladině světových oceánů v únoru naměřili průměrnou teplotu 21,06 stupně Celsia, což je nejvyšší hodnota za jakýkoli měsíc v záznamu dat, vyšší než v rekordním srpnu 2023, kdy maximum činilo 20,98 stupně Celsia.
Přestože klimatický jev El Niňo v rovníkové oblasti Tichého oceánu nadále slábne, teploty mořského vzduchu obecně zůstávají na neobvykle vysoké úrovni.
Druhý měsíc roku byl proti dosud rekordnímu únoru z roku 2016 teplejší o 0,12 stupně Celsia. Podle vědců z programu Copernicus je letošní únor již devátým měsícem v řadě, který byl nejteplejší v historii měření.
Výrazně nadprůměrné teploty byly v únoru zaznamenány ve střední a východní Evropě. Mimo Evropu byly nadprůměrné teploty na severní Sibiři, ve střední a severozápadní části Severní Ameriky, na většině území Jižní Ameriky, v Africe a v západní Austrálii.
Za vyšší teploty mohou skleníkové plyny
„Únor se připojil k dlouhé řadě rekordů z posledních měsíců. Jakkoli se to může zdát pozoruhodné, není to vlastně překvapivé, protože neustálé oteplování klimatického systému nevyhnutelně vede k novým teplotním extrémům,“ uvedl šéf programu Copernicus Carlo Buontempo.
„Klima reaguje na aktuální koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, takže pokud se nám je nepodaří stabilizovat, budeme nevyhnutelně čelit novým globálním teplotním rekordům a jejich důsledkům,“ dodal.
Průměrná globální teplota za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského března do letošního února, je rovněž nejvyšší v historii měření. Podle odborníků je o 0,68 stupně Celsia nad průměrem ze tří desetiletí v rozmezí 1991 až 2020 a o 1,56 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem let 1850 až 1900.
Vědci dlouhodobě varují, že po překročení 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni se dopady klimatické krize rychle stanou katastrofálními a nevratnými.
