Umělá sklovina je dvakrát pevnější než ta přírodní. Nový objev přináší naději pro polovinu lidstva

Zubní sklovina je nenahraditelná – lidský organismus ji neumí opravovat. A současně ji zatím neumíme nahradit ani pomocí technologií. Nový objev amerických lékařů přináší naději, že by se to mohlo změnit.

Sklovina umožňuje, aby zuby vydržely nápor a nepřestávaly kousat, i když člověk narazí na jakékoliv sousto. Tato nejtvrdší tkáň v lidském těle je dostatečně pevná, aby odolala proražení, ale současně dost pružná, aby nepraskla. Věda zatím selhávala, když zkoušela vytvořit umělou náhradu.

Vědci oznámili, že navrhli umělou sklovinu, která je ještě pevnější a odolnější než ta pravá. „Je to jasný skok kupředu,“ uvedl pro odborný žurnál Science Alvaro Mata, který se na studii nepodílel. Podle něj by tento pokrok mohl mít i jiné využití než jen při „pouhé“ opravě zubů. Možností je podle něj spousta – „od vytváření brnění až po zpevňování povrchů podlah nebo automobilů, aplikací by mohlo být mnoho“.

Sklovinu je tak složité napodobit, protože její struktura má velmi složité uspořádání. Atomy vápníku, fosforu a kyslíku se v ní spojují do vzorů, které dávají tomuto materiálu unikátní vlastnosti. Čistě po chemické stránce nebylo sklovinu tak těžké napodobovat – ale vytvořit ji v patřičném uspořádání, to představovalo problém.

V nové studii se vědci pokusili právě o tohle – napodobit strukturu přirozené skloviny. Namísto peptidů a dalších biologických nástrojů použili extrémní teploty. Stejně jako v případě dřívější konstrukce umělých sklovin tým vytvořil svůj nový materiál z drátků hydroxyapatitu – stejného minerálu, který tvoří skutečnou sklovinu. 

  • Hydroxylapatit, často nazývaný hydroxyapatit (zkratka HA resp. HAp), je minerál a jeden z nejvýznamnějších biokeramických materiálů. Jde o přirozenou formu vápníku a fosforu, resp. apatitu. Čistý hydroxylapatitový prášek je bílý. V přírodě se vyskytující apatity však mají též hnědý, žlutý či zelený nádech. Hydroxylapatit je hlavní anorganickou složkou kostí a zubů.

Tvoří se tak jakési drátky, jež pak ještě vědci pokrývají speciálním povlakem – a právě on je tou tajnou složkou, díky níž je tato umělá sklovina tak odolná, říká spoluautor studie Nicholas Kotov. Díky povlaku je méně pravděpodobné, že se drátky rozlomí, protože měkčí materiál kolem nich dokáže absorbovat jakýkoli silný tlak nebo náraz. V normální sklovině existují tato drátkovitě spletená vlákna také, jsou ale obklopená povlakem bohatým na hořčík. Vědci místo tohoto materiálu využili oxid zirkoničitý, který je extrémně pevný a přitom netoxický. 

Když pak výzkumníci v těchto testech porovnali umělou sklovinu s přírodní zubní sklovinou, zjistili, že laboratorně vypěstovaná verze překonává svůj přírodní protějšek v šesti různých oblastech, včetně pružnosti a schopnosti absorbovat vibrace, uvádí tým v časopise Science.

Proč to má význam

Lidské tělo neumí sklovinu regenerovat. Umí ji vytvářet jenom do okamžiku, kdy se zuby vynoří z dásní; potom ale buňky, které jsou za toto stvoření zodpovědné, zanikají. K narušení skloviny dochází jak vlivem moderního způsobu života, tak i kvůli nehodám a zraněním. Podle lékařských statistik s ní má problémy víc než polovina lidstva.

Autoři studie ale varují, ať lidé nepropadají přílišnému nadšení. Tento materiál sice vypadá velice nadějně, ale ještě není ve stavu, kdy by se dal spojit s reálnými lidskými zuby. Vědci totiž zatím netestovali, jak dobře se spojuje s přírodní sklovinou, což je pro opravu zubu klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...