Umělá inteligence má vytvořit nejlepší housle světa. Studuje vzory velkých mistrů

Nahrávám video

Tým vědců z italské Cremony si dal za cíl vytvořit dokonalé housle. Prozkoumali slavné hudební nástroje staré i stovky let a získanými daty „nakrmili“ umělou inteligenci. Ta se z nich učí předvídat zvuk, který nástroje různých tvarů vydávají. Překonat proslulé houslaře, jako byli Stradivari nebo del Gesa, by mohla už na počátku příštího roku.

Ruční výroba houslí je řemeslo, které se za posledních několik set let v podstatě nezměnilo. Ambicí dnešních houslařů je vytvořit hudební nástroj, který vypadá i zní přesně jako instrumenty cremonských mistrů z počátku osmnáctého století.

Že je načase vylepšit tradiční tvary houslí, si myslí Sebastian Gonzalez z Muzea houslí v Cremoně. Vystudoval sice fyziku a počítačové simulace, ale díky rodině své manželky propadl vášni pro smyčcové nástroje.

Potýká se ale s řadou problémů, které nečekal: „Dřevo je dnes jiné, než bylo před 300 lety, kdy Stradivari vyráběl své nástroje. Ať už je to globálním oteplováním nebo něčím jiným. Pokud je jiné dřevo, potřebujete změnit i tvar,“ říká Gonzalez.

Housle a umělé inteligence

Gonzalez a jeho tým se nejprve zaměřili na horní desku houslí – takzvané víko. To je podle nich klíčové pro výsledný zvuk. Pomocí sofistikovaných přístrojů už změřili a vytvořili přesný model stovek hudebních nástrojů.

Jedním z prvních instrumentů, které takto prozkoumal, byly i slavné housle Mesiáš Antonia Stradivariho. „Jsou to jedny z nejdůležitějších houslí na světě, protože zůstaly v netknutém stavu po tři sta let,“ vysvětluje.

Výsledná data vědci nechali zpracovat umělou inteligencí, která se s jejich pomocí naučila, jak geometrické parametry a materiál houslí ovlivňují jejich zvuk. Při následném testování nový systém správně předpověděl akustické vlastnosti různých tvarů víka v 98 procentech případů. V budoucnu by dokonce měla umět nástroje sama navrhovat. 

Kritice některých houslařů, že umělá inteligence zničí jedinečnost ručně vyráběných instrumentů, se González brání. „Nemyslím si, že cokoli zničíme. Naším cílem není vytvořit roboty vyrábějící housle. Záměrem je nástroje pochopit.“

Lidský faktor podle odborníků z hudby nezmizí, ať už housle navrhne kdokoli a cokoli. Nakonec je to totiž vždy člověk, kdo jejich tóny ocení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...