U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.

„Dávno jsem se vzdal snahy najít svého bratra. Je to prostě úžasné, vyrazilo mi to dech. Nedokážu se s tím srovnat,“ řekl BBC šestaosmdesátiletý David Bell. Byl to právě on, kdo v červenci 1959 otevřel dveře rodinného domu v londýnské čtvrti Harrow poslíčkovi s telegramem, který se omlouval, že nese špatné zprávy, a ty pak sdělil jeho rodičům. „Byla to strašná chvíle,“ zavzpomínal.

Svého staršího bratra obdivoval. „Dennis byl fantastický společník. Byl velmi zábavný,“ uvedl David Bell. Vzpomněl si například, jak se jednou vrátil s rodiči z kina a doma našli na kuchyňském stole motor z motocyklu, který Dennis rozebral – ačkoliv je třeba uvést, že na stůl nejprve položil noviny, než vše rozebral.

Dennis, narozený v roce 1934, vystudoval na meteorologa. Byl posedlý deníky polárníka Roberta Scotta, který v lednu 1912 jako jeden z prvních lidí dorazil na jižní pól, konkrétně měsíc a den po Roaldu Amundsenovi, a na zpáteční cestě zahynul i se svými společníky. Sám se do Antarktidy dostal v roce 1958. Na malé britské základně na Ostrově krále Jiřího měl setrvat dva roky.

Jeho úkolem bylo vypouštět každé tři hodiny meteorologické balony a vysílat rádiem zprávy do Velké Británie, což zahrnovalo nastartování generátoru v mrazivých podmínkách. Byl pokládán za nejlepšího kuchaře na základně a měl moc rád psy plemene husky, kteří tahali polárníkům saně po ostrově. Také odchoval dva vrhy štěňat.

Smrt v ledové pustině

Dennis Bell zahynul několik týdnů po svých 25. narozeninách, a to 26. července 1959 při průzkumné výpravě na ledovec. V hlubokém sněhu se psi unavili a Bell šel sám napřed, aby je povzbudil. Neměl ale lyže a najednou zmizel v trhlině. Jeho společník Jeff Stokes volal do hlubin a Dennis mu odpověděl. Podařilo se mu chytit lano, které mu Stokes spustil dolů, a přivázal si je na opasek. Psi tahali za lano a snažili se jej vytáhnout, ale opasek se přetrhl a Bell se znovu zřítil. Na další volání už neodpověděl.

„To je příběh, se kterým se nikdy nevyrovnám,“ svěřil se Bellův bratr David.

„Dennis byl jedním z mnoha statečných pracovníků, kteří přispěli k poznání a průzkumu Antarktidy za mimořádně drsných podmínek. Ačkoliv zahynul roku 1959, jeho památka žila mezi kolegy a v dědictví polárního výzkumu,“ uvedla profesorka Jane Francisová, která je ředitelkou Britské antarktické služby.

Na kosti, útržky oděvu a osobní předměty narazili dva polští polárníci 29. ledna v ledovci u polské základny. Varšavský ústav akademie věd, který stanici řídí, se rozhodl vyslat na místo zvláštní výpravu, ve které byli archeolog, antropolog, geomorfolog, expert na ledovce a geodet. Vědci do poloviny února našli 32 lidských kostí a téměř dvě stovky dalších předmětů na ploše 50 krát 550 metrů. Vše předali britské straně, která potvrdila předběžnou polskou identifikaci, popsal pro list Gazeta Wyborcza šéf polské stanice Dariusz Puczko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...