U Irska poprvé pozorovali žraloka kladivouna. Připlaval díky oteplujícím se oceánům

Posádka irské vládní výzkumné lodi pozorovala v polovině července žraloka kladivouna. Stalo se to v irských vodách a je to úplně poprvé v dějinách, co zde byl tento velký a člověku nebezpečný predátor spatřen.

Žralok kladivoun může měřit téměř šest metrů a váží přes pět metráků. Obyčejně tato zvířata žijí v teplých tropických mořích, ale v létě migrují za chladnější vodou. Již dříve se tito velcí predátoři dostávali i do vod v okolí britských ostrovů; pozorování z posledních let ukazují, že rok od roku jsou viděni více severně. Rekordním byl zatím nález mrtvého kladivouna na pobřeží Cornwallu v létě roku 2004.

Podle biologů je objev tohoto žraloka až v irských vodách dalším přesvědčivým důkazem o tom, že se světové oceány oteplují a mořská fauna se tomu přizpůsobuje. Podle vyjádření oceánologa Simona Boxalla pro deník The Times je možné, že se kladivouni budou u irských břehů v budoucnu objevovat častěji. „Mohl to být jeden velmi ztracený žralok, ale pravděpodobnější je, že se naše oceány oteplují,“ prohlásil vědec.

Během posledních desítek let dochází k rychlému oteplování mořské vody na severu, takže se v britských vodách objevuje čím dál více druhů, které byly ještě nedávno považovány za exotické. „Neexistuje jediný důvod, proč by v našich vodách nemohli žít kladivouni nebo třeba velcí bílí žraloci,“ řekl Boxall.

Budoucnost oceánů

Data britské organizace Environmental Protection Agency z roku 2016 říkají, že globální teploty oceánů stoupají asi o 0,07 stupně Celsia za desetiletí. Může to vypadat jako velmi malý nárůst, ale do roku 2100 by to mohlo znamenat, že teploty mořské vody vzrostou o 1,2 – 3,2 stupně Celsia.

A to všechno má dopad na mořský život – například v oblasti australského Velkého bariérového útesu množství velkých druhů žraloků klesá. Konkrétně u pobřeží Queenslandu jich od padesátých let dvacátého století ubylo 74–92 procent. Podle Boxalla tito tvorové ale nevymřeli, jen se přesouvají do chladnějších vod. „Neznamená to ale, že na nás čeká masová invaze kladivounů,“ uklidňuje Boxall.

Co víme o kladivounech

Žraloci kladivouni jsou typičtí hlavou ve tvaru písmene T, která připomíná kladivo. Je adaptací na jejich způsob života a zejména lovu: útočí na rychle se pohybující kořist, takže jim oči daleko od sebe pomáhají s lepší orientací v prostoru.

Na lov této menší a mrštné kořisti se adaptoval i zbytek jejich těla, například jejich drobná tlama; v poměru k velikosti jejich těla je na žraloky nezvykle malá.

Věda zná devět druhů kladivounů, ten pozorovaný u Irska byl podle biologů kladivoun obecný, jeden z nejrozšířenějších druhů kladivounů.

Kladivouni mohou útočit na člověka, podle mezinárodní databáze ISAF se ví o 34 útocích na lidi, z toho bylo 17 nevyprovokovaných a jeden skončil lidskou smrtí. Největší škody způsobují rybářům, které připravují o kořist – ale přitom jsou sami lidmi lovení, nejvíce kvůli hřbetním ploutvím a také jako přísady pro tradiční čínskou medicínu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...