U íránského pacienta objevili houbu napadající plíce. Pojmenovali ji po českém expertovi

Nově objevenou houbu, která způsobuje plicní onemocnění, pojmenovali po českém vědci Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Mykologové novou houbu Aspergillus hubkae objevili u íránského pacienta s dýchacími problémy. Hubkovi je 38 let, v historii bylo takto mladému vědci jen málokdy uděleno podobné uznání.

Hubka se za posledních dvanáct let podílel na objevu téměř stovky nových druhů hub, z toho šedesáti druhů rodu Aspergillus (česky kropidlák). Nedávno objevený druh pojmenovaný po českém vědci patří do skupiny takzvaných černých aspergilů, které se běžně vyskytují v půdě, ovzduší i potravinách. Využívají se například k výrobě kyseliny citronové nebo k fermentaci potravin a nápojů, například čínského čaje pu-erh.

Některé druhy ale mohou také napadat nebo znehodnocovat potraviny, hlavně zeleninu a ovoce. Tato houba navíc produkuje karcinogenní toxiny, které mohou lidem i zvířatům způsobovat zdravotní problémy v podobě infekcí. Mezi nejčastější patří zánět zvukovodu, zánět oční rohovky nebo invazivní aspergilóza.

U zdravého člověka se většinou choroba plně nerozvine a imunitní systém si s vdechnutými sporami poměrně snadno poradí. Ale u někoho s oslabenou imunitou mohou tyto spory klíčit a růst v plicní tkáni, která se stane pro houbu zdrojem živin.

Téměř neznámá

O výskytu nového druhu houby Aspergillus hubkae se zatím ví jen velmi málo. Není jasné, jak rozšířený tento druh je a jak časté mohou být infekce, jež způsobuje. Jediný nález pochází zatím od pacienta z Íránu, u kterého v roce 2022 způsobil invazivní plicní aspergilózu. Konkrétní pacient byl léčen pro tuberkulózu a jeho organismus byl navíc zatížený dlouhodobou závislostí na opiu.

„K podezření, že se jedná o nový druh houby, došlo primárně podle sekvenace DNA vzorku houby izolované z íránského pacienta a po studiu genetických příbuzností s již známými druhy. Posléze bylo zjištěno, že příbuzné druhy vykazují i další odlišnosti. Například rozdíly v rychlosti růstu, zabarvení kolonií nebo velikosti a povrchové struktuře spor,“ uvedl mikrobiolog a mykolog Vít Hubka.

Nejvíce příbuzný druh A. brasiliensis byl také několikrát zachycen jako patogen. Nicméně má odlišnou citlivost na specializované léky, takzvaná antimykotika. „Aspergillus hubkae je totiž rezistentní k léčivu itrakonazol, kdežto A. brasiliensis je citlivý. Protože je ale nový druh zatím známý jen z jednoho klinického případu, je nutné všechny atributy v budoucnu ověřit u většího počtu. Není totiž jasné, jak velká může být vnitrodruhová variabilita ve jmenovaných znacích,“ doplnil vědec.

O pojmenování houby na počest Víta Hubky rozhodli mykologové z Nizozemska a Íránu, kteří nový druh společně objevili a popsali v nedávné publikaci. „Velmi mě těší uznání komunity za práci, kterou jsem v oboru mykologie doposud vykonal. Ale také to beru do budoucna jako závazek snažit se o vysoký standard kvality výzkumu a jako morální závazek,“ dodal Hubka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...