Trpasličí bornejští sloni se dostali na Červený seznam. Zbývá jich poslední tisícovka

Podle nové aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN se stal ohroženým slon bornejský. Hlavní příčinou je intenzivní lidská činnost v místech, kde tento druh ještě přežívá.

Ve volné přírodě jich zbývá ani ne tisícovka a v zoologických zahradách se téměř nechovají. Slon bornejský patří mezi nejmenší poddruhy chobotnatců. A za posledních sto let také rychle klesá velikost populace, hlavně kvůli kácení lesů na jeho rodném ostrově, které zničilo většinu jeho životního prostředí.

V posledních desetiletích byl pokles tak rychlý, že ho na Červeném seznamu ohrožených druhů při červnové aktualizaci zařadili do kategorie ohrožených tvorů. Podle vyjádření ekologů hlavně proto, že se sloni dostávají stále častěji do krajiny ovládané lidmi, a vystavují se tak více rizikům. Nedělají to ani tak proto, že by byli zvědavější, ale spíš kvůli tomu, jak rychle tam roste lidská populace a jak intenzivně člověk proniká do míst, kde dříve žili jen sloni.

A čím častěji se tato divoká inteligentní zvířata dostávají do zemědělské krajiny, tím větší je pravděpodobnost, že zničí úrodu – a chudí lidé, jež tak chobotnatci připraví o zdroje, se budou mstít. Budoucnost slonů bornejských ohrožuje i další úbytek jejich biotopů v důsledku rozvoje zemědělství (zejména palmového oleje), dřevařských plantáží, těžby a velkých infrastrukturních projektů, jako je například dálnice Pan Borneo Highway. Obavy vzbuzuje také pytláctví kvůli slonovině, náhodné požití agrochemikálií a srážky s vozidly.

„V posledních dvou desetiletích jsme byli svědky rozsáhlého úsilí o poznání a ochranu slonů bornejských. Tyto aktivity jsou nezbytné pro zajištění budoucnosti tohoto poddruhu a umožnění bezproblémového socioekonomického rozvoje oblastí, kde se sloni pohybují,“ uvedl Augustine Tuuga, ředitel odboru pro divokou přírodu v Sabahu a člen odborné skupiny IUCN pro slony indické, mezi něž sloni bornejští patří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...