TROLL má z oběžné dráhy hlídat českou přírodu

Česko se na podzim letošního roku zařadí mezi hrstku států, které využívají vlastní satelit vybavený hyperspektrální kamerou. Na oběžnou dráhu Země ji vynese družice TROLL brněnské kosmické společnosti TRL Space, jejím prvním uživatelem se stane Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Hyperspektrální kamera je zařízení, které nevidí jen tři základní barvy jako běžná kamera, ale umí sledovat až stovky barevných spekter. Díky tomu umožňuje při pohledu z oběžné dráhy kolem Země získávat detailní a přesné informace, jež chce využít ČIŽP pro svou dozorovou činnost, hlavně v oblasti nelegálního ukládání stavebních odpadů, kácení lesů nebo znečištění vodních toků.

Toto zařízení umožňuje velmi detailní rozlišení různých jevů na základě jejich specifického odrazu světla. Kamera má proto velký potenciál pro odhalování environmentálních problémů a právě k těmto účelům plánuje snímky využít ČIŽP. „Díky této pokročilé technologii budeme schopni zpřesnit naši dozorovou činnost a odhalit protiprávní poškozování životního prostředí, o kterém bychom se jinak ani nemuseli dozvědět,“ vysvětluje Petr Bejček, ředitel České inspekce životního prostředí.

Výroba družice TROLL
Zdroj: TRL Space

Družice s hyperspektrální kamerou bude nejen první česká, ale zároveň jedna z mála na oběžné dráze Země. „Satelitů s hyperspektrální kamerou s vysokým rozlišením jsou na oběžné dráze pouze jednotky. Hyperspektrální snímky jsou také velmi náročné na zpracování a využití. Podobné satelity navíc prioritně nepokrývají Českou republiku. Díky přístupu k těmto datům bude mít Česko unikátní příležitost využít ohromný potenciál hyperspektrálních dat pro zemědělství, ochranu životního prostředí či bezpečnost,“ doplňuje Petr Boháček z TRL Space.

Data hodlá firma prodávat

Kromě hyperspektrální kamery bude družice TROLL vybavena také softwarem s umělou inteligencí od sesterského startupu Zaitra, který se postará o vyhodnocení dat přímo na palubě satelitu. Bezpečnost přenosu signálu mezi Zemí a družicí zajistí nový software pro šifrovanou komunikaci od další sesterské společnosti Corac.

„Investovali jsme do stavby a vypuštění vlastního satelitu. Ten budeme provozovat a data z něj prodávat. To znamená, že kromě stavby satelitních misí zákazníkům na míru, což je náš hlavní byznys, se po vzoru Západu pouštíme na nový trh. Prodej dat generuje miliony korun ročně a naši firmu a tým to posouvá do další etapy,“ doplnil generální ředitel TLR Space Petr Kapoun.

Tato spolupráce TRL Space s ČIŽP je součástí projektu, který finančně podpořila Technologická agentura České republiky. Vede ho tým z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jenž má na starosti vývoj celé metodiky pro pořízení a zpracování dat z dálkového průzkumu Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...